Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) se pěstuje ve vinohradnických oblastech a v teplejších mikroklimatických polohách, s průměrnou roční teplotou vyšší než 7 °C. Základní podmínkou dobrého růstu je hlinitá, dostatečně hluboká půda bohatá na živiny, s dostatkem vláhy. Vyžaduje slunné stanoviště, v krajním případě snáší i polostín a dostatečnou vzdušnou vlhkost. Před výsadbou stromků je třeba půdu zkypřit do hloubky. Na stanovištích s dobrou zásobou živin není potřeba přihnojovat, ale méně úrodné půdy přihnojíme do zásoby základními živinami. Stromky se vysazují na vzdálenost 15 až 20 m, po výsadbě se musejí dobře zalévat.

Kaštanovníky jsou mohutné stromy, vysoké až 20 m, nejlépe vyniknou jako solitéry. Pěstují se jako vysokokmeny s volně rostoucí korunou. Kožovité listy jsou velké, střídavé, oválné, se zoubkovanými okraji. Je to jednodomá rostlina se složitým uspořádáním samčích a samičích květů. Ty většinou opyluje vítr, ale i včely. Kvete až po olistění v polovině června, uniká tak pozdním mrazíkům. Plod je nažka v ostnité číšce. Plodit začíná strom až po 12 – 15 letech, roubované stromy o něco dříve, kolem 10. roku, některé odrůdy ještě dříve. Plody dozrávají v září.

Řez se omezuje jen na odstraňování odumřelých, křížem rostoucích a korunu zahušťujících větví. Ochrana není potřeba, kaštanovník obvykle žádnými chorobami netrpí a škůdci ho napadají jen zřídka. Pro zajištění důkladnějšího opylení potřebují některé odrůdy opylovače. Do teplých oblastí se vysazují slovenské odrůdy ´Bojar´a ´Mistral´.

Jedlé kaštany jsou příbuzné ořechům, ale jsou zdravější, protože obsahují méně tuků a tedy i méně kalorií. jsou bohaté na vitaminy B, E a C, jsou vynikajícím zdrojem minerálů, jako je železo, vápník a hlavně draslík. Neobsahují lepek, olej a cholesterol. Chrání lidský organismus před nervovou slabostí a problémy se srdcem. Syrové obsahují jedovatý tanin, proto se konzumují výhradně po tepelné úpravě, vařené nebo pečené.

Ilustrační fotoIlustrační foto

Pokud kaštany kupujete, dobře si je prohlédněte, aby nebyly plesnivé – plísně je totiž velmi snadno napadají. Doma je rychle spotřebujte, nebo je uskladněte v suché chladné místnosti v nízké vrstvě. Menší množství si můžete i zmrazit nebo kaštany zpracujte na kaštanové pyré, které je základem řady pokrmů a také se velmi snadno mrazí.

Dobrá rada:

Plody nenechte dlouho ležet, v sezoně je sbírejte každý den. Nezapomeňte na kožené rukavice, jemné ostny nepříjemně píchají.

Jak je skladujeme
Posbírané kaštany rozložte v teplejší místnosti, aby oschly. Dobře je prohlédněte, či nejsou napadeny plísní, jsou na ni totiž velmi náchylné. Každý den je obracejte. Když zcela vyschnou, nasypte je do sklenic a prosypejte je vrstvou písku. Můžete je také dát do suché chladné místnost volně nasypané v lískách či v jutových pytlích. Při správném uchovávání vydrží v chladné místnosti i půl roku. V chladničce vydrží asi měsíc.

Kaštanové pyré
Na trhu je k dostání i hotové, ale je docela drahé. Můžeme si ho tedy připravit i sami. Asi kilogram kaštanů uvaříme ve vodě nebo ještě lépe v mléce. Vaříme je asi deset minut. Potom je zabalíme do utěrky a pořádně pomačkáme, aby se slupky uvolnily. Očištěné kaštany umeleme na masovém mlýnku. Do hmoty přidáme 150 g másla, 0,05 l rumu a 150 g moučkového cukru a dobře promícháme. Podáváme se šlehačkou.

Pečené kaštany

Doma si je můžeme upéct na pánvi, v troubě či v mikrovlnce. Každý kaštan nejprve nařízneme „na bříšku“ do kříže asi do hloubky tří milimetrů. Kaštany rozložíme v jedné vrstvě nařezanou stranou nahoru na suchý plech a pečeme asi 15 minut při teplotě 200 °C. Občas s kaštany potřeseme, aby se nepřipálily. Když se otevřou a trochu zhnědnou, jsou hotové. Loupat je musíme ještě horké, protože slupka po vychladnutí velmi rychle tvrdne. Mikrovlnnou troubu nastavíme na 600 W, dáme do ní kaštany uložené v jedné vrstvě a necháme je asi šest minut péct. Potom je necháme v troubě dalších pět minu dojít, pak je oloupeme.