Nádherná je především vysoká dvouletá až vytrvalá bylina Alcea rosea - slézová růže, které se také lidově říká topolovka jednoduchá. Jeden z jejích kultivarů s temnými, skoro černými květy, je ceněný jako léčivka do čajů na usnadnění vykašlávání. Stejné účinky mají ale i květy ostatních barev, ty však nejsou jako léčivky oficiálně vykupovány.

Kdy se daří slézové růži

Slézová růže se vysévá v květnu nebo v červnu ze semen vybraných z květů, někdy i v červenci do pařeniště, jednou se přepichuje na vzdálenost přibližně 8 cm a teprve potom se vysazuje na trvalé stanoviště. Červencové výsevy musíme ještě v témže roce přepichovat, ale k výsadbě bude příhodné až další jaro. Přes zimu bylinky přikryjeme listím, aby nevymrzly

Proč je nutné přepichování?

Díky němu totiž předejdeme vážnému riziku, že rostlině naroste dlouhý kůlový kořen, který by se později špatně dobýval a na trvalém stanovišti by se jen velmi pozvolna ujímal.

Ve druhém roce po výsevu slézová růže vykvétá. Dokáže narůst až do výšky dvou metrů. Pěstuje se ve vlhčí, živné zemi, na slunném stanovišti. Některé rostliny po odkvětu nezahynou a rostou i v dalších letech.
Musí se hnojit, nejlépe kompostem nebo hnojem, který přihodíme na kořeny v průběhu října.
Nehnojené rostliny slábnou, trpí rzí, špatně kvetou.

Co umí slézovec tříměsíční

Další slézovitá letnička Lavatera trimestris dorůstá do výšky jednoho metru, má červené, růžové nebo bílé kvítky. Vyséváme ji v druhé polovině dubna přímo na zamýšlené stanoviště, na slunné místo s vlhčí dobře vyhnojenou půdou.

Slézovec si můžeme i předpěstovat. V tomto případě budeme úspěšní u odrůd, které jsou méně vzrůstné (nejvýše do 50 cm) a hodí se pro plošné výsadby.

Slézovec tříměsíční
Přímý výsev rozkvétá v polovině července, nahrnkované a vysazené rostliny z březnových výsevů už koncem června.
Přímé výsevy lépe snáší přísušek, narůstají totiž potom do většího objemu. Jednotlivé slézovce zaberou přibližně 80 cm (nejméně 50) do šířky, mezi nízkými letničkami nádherně vyniknou.
Jedna rostlina může mít od června až do podzimních mrazíků i více než 500 květů!
Efektní jsou výsadby slézovců do řad, kdy vytvoří dojem nádherných rozkvetlých letních živých plotů.

Syrský ibišek nezklame

Syrské ibišky (Hibiscus syriacus) tvoří keře vysoké od jednoho až do tří metrů. I v našich podmínkách vcelku dobře přezimují. Množí se výsevy, řízkováním nebo roubováním odrůd na kořeny semenáčků (u keře), na dlouhý výhon (v případě stromkového tvaru). Roubovanci jsou mrazuvzdorní až za rok po roubování, proto je po dva až tři roky proti mrazu chráníme. Teprve pak v pohodě přežijí i v zimě ve volné půdě.

V případě syrského ibišku provádíme výsevy na jaře, buď do pařenišť nebo do fóliovníků, v létě pak rostlinky přesadíme do kontejnerů. První zimu je necháváme pod krytem, abychom snížili na minimum ztráty, které by vznikly při zimování mimo chráněný prostor. Dalším rokem už ibišky vytvářejí dostatečně silnou kůru, aby nevymrzly. Řízky odebíráme buď v únoru a březnu (ty dřevité), nebo v srpnu (polodřevité). Dřevité řízky chráníme před útokem mrazů dvě zimy, polodřevité potřebují ochranu o rok delší.

Slézovec tříměsíční (Lavatera trimestris).:. Slézovec tříměsíční (Lavatera trimestris).foto: Právo/archiv Rebo

Také syrský ibišek potřebuje na slunné stanoviště, do vlhčí, kvalitně hnojené půdy. Po dvou až třech letech od výsadby bude mít roční přírůstky kolem 50 cm. Keře i stromky se řežou a tvarují před rašením v srpnu, větší zásahy se provádějí jen z důvodů prosvětlení koruny nebo po promrznutí.

Ibišek syrský nezklame - kvete totiž až do září, v příznivých letech případně až do října. Potřebuje takovou polohu, z níž brzy po ránu odejde rosa. Jinak jsou květy bledé, rosou značně trpí. Když kvete, je velmi citlivý na vytrvalé deště spojené se silným větrem.