V minulosti byl součástí hlavně venkovských výsadeb, díky mnohým odrůdám a hybridům v zářivých barvách se však nyní vrací i do moderních zahrad. V okrasných záhonech můžeme pěstovat odrůdy a hybridy řebříčku obecného, řebříčku bertrám a řebříčku tužebníkového.

Do kvetoucích záhonů

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Je charakteristický jemně dělenými tmavě zelenými listy. Tvoří přízemní růžici, z níž vyrůstá trs tuhých řídce olistěných stonků, každá se složitým chocholíkem drobných úborů bílé, růžové nebo karmínově červené barvy. Kvete od června až do října, dorůstá do výšky 50 – 80 cm. Na stanoviště ani péči není náročný, dobře snáší sucho. Pro pěstování v zahradách mají význam jen růžové a červené formy, které při odkvétání neblednou.

"Credo"

Má hodně odrůd, které se snadno kříží s původním druhem. Semenáče se potom podobají odrůdám, ale později hodně blednou – špatné zkušenosti s nimi jsou příčinou malé obliby celého druhu. V polovině 80. let minulého století se však objevily hybridy s habitem řebříčku obecného v celé škále barev od krémové přes citronovou, cihlovou až po jasně červenou, a od fialové po tmavě červenou. Při odkvétání většinou mění odstín více do žluta nebo trochu blednou.

Použití:
Kv
ěty se hodí k řezu, ale ne na sušení. Jednotlivé odrůdy se v zahradě používají do skupin trvalek na výsluní, do přírodních záhonů i na suché svahy. Za sousedy mu můžeme vybrat například zvonek klubkatý (Campanula glomerata), krásnoočko (Coreopsis), sléz pižmový (Malva moschata) nebo šantu (Nepeta).

"Fanal"

Řebříček bertrám (Achillea ptarmica)

Tmavozelené listy má nedělené, úzké, ostře drobně pilovité. Stonek je rozrostlý na řídkou chocholíkovou latu. Úbory jsou na řebříček nápadně velké, v průměru mají 1,5 cm, se špinavě bílým terčem a širokými čistě bílými jazykovitými květy. Kvete v červenci a srpnu, dorůstá do výšky 30 – 100 cm. Pěstuje se zejména plnokvětá bílá forma a dlouho kvetoucí odrůda 'Perry's White'. Je to dobrá a trvalá rostlina k řezu, často se pěstovala ve venkovských zahradách.

Použití:
Hodí se do smíšených skupin trvalek i letniček jako neutrální prvek.

Řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina)

Tvoří bohaté trsy 70 – 150 cm vysokých, řídce olistěných stonků, zakončených velkými chocholíky drobných žlutých úborů. Listy jsou našedle tmavozelené, poměrně široké, jednoduše zpeřené. Na péči ani stanoviště není náročný, vydrží na jednom místě bez přesazování několik let.

Použití:
Vhodný je do pozadí trvalkových skupin, zejména v přírodních zahradách a do stepních částí. Uplatní se i k řezu do čerstvých i sušených kytic. Dobře se kombinuje se šalvějí hajní (Salvia nemorosa), lnem vytrvalým (Linum perenne) nebo s červenými a červenofialovými odrůdami plamenky latnaté (Phlox paniculata).

"Fuerland"

Do skalek a na obruby

Část rodu Achillea – řebříček jsou rostliny nízké, vhodné do skalek, ale i značně vysoké s tuhými stonky a drobnými úbory uspořádanými v nepravých okolících, které mohou být použity jako solitéry a k řezu. Listy jsou jemně dělené, případně tuhé, úzké, pilovité.

Pěstování je snadné, některé vytvářejí výběžkaté oddenky, jimiž se někdy až příliš rychle rozmnožují. Vyžadují teplé, slunné a suché stanoviště s písčitou půdou, nepotřebují zimní ochranu. Tyto bylinné trvalky se rozmnožují dělením nebo řízky. Shluky s vláknitými kořeny lze snadno oddělit nebo rozřezat na kousky, které rychle zakoření. Při dělení je musíme nejprve očistit od zeminy, aby se odkryly přirozené linie rozdělování.

Achillea x lewisii 'King Edward'

Trvalka vytvářející z šedozelených listů měkké kopečky. Často vydrží i celou zimu. Mnoho týdnů v létě se nad ní tvoří ploché úbory světle žlutých květů. Dorůstá do výšky 15 cm a šířky 20 cm.

"Parker´s variety"

Achillea kellereri

Dorůstá do výšky 15 – 20 cm. Spodní stříbřité listy v růžicích jsou jednoduše lichozpeřené, laločnaté. Květní úbory se začínají objevovat v červnu v chocholíkových latách. Okrouhle okrajové kvítky jsou dost velké a čistě bílé. Kvete v červnu a v červenci. Rostlině prospívá, má-li krček obklopený drobnými kamínky. Rozmnožuje se na jaře dělením nebo po odkvětu řízky a dělením

Achillea serbica

Má bílé plstnaté, úzké listy, velmi dekorativní v zimě. Květní úbory jsou jednotlivé nebo po dvou či třech ve svazcích, v průměru mají až 2 cm – jsou největší ze všech řebříčků. Bílé okrajové kvítky jsou dlouhé jazykovité. Kvete od června do července. Patří mezi nejlepší nízké trvalky, bílý efekt přináší po celý rok. Vhodný je i jako náhrada trávníku.

"Lilac Beauty"

Achillea tomentosa

Dosahuje výšky jen 10 – 15 cm, roste totiž spíš do šířky. Vyznačuje se stříbrnozelenými měkkými chlupatými listy a sytě žlutými úbory v chocholíkových latách, širokých až 5 cm. Kvete od června do srpna. Rozmnožuje se řízky a dělením. Pěkná barevná kombinace vznikne s violkou ostruhatou (Viola cornuta) 'Lord Nelson'.

Achillea umbellata

Tento řebříček se podobá Achillea serbica, má však menší úbory v jednoduchých chocholících a silnější dělené listy. Kvete v červnu a v červenci. Rostlina tvoří polšře. Krček je vhodné zahrnout drobnými kamínky.

Víte že...

...řebříček obecný je také významnou léčivou rostlinou? Drogou jsou květenství nebo kvetoucí olistěná nať bez dřevnaté části. Protože zvyšuje srážlivost krve, v lidovém léčitelství se používá jako prostředek proti krvácení. Užívá se při poruchách zažívání a na koupele s dezinfekčním a protizánětlivým působením.

...vyskytuje se jako trvalý středně vysoký a mělce kořenící plevel? Zapleveluje zahrádky, parky i trávníky.

...latinský název Achillea je odvozený od jména řeckého hrdiny Achillea, který údajně řebříček používal na ošetření krvácejících ran svých spolubojovníků.

...mladé listy s osvěžující nahořklou chutí se přidávají do salátů a polévek? Hořčiny v řebříčku obsažené mohou sloužit zase jako náhrada chmele při vaření piva.

...z řebříčků se připravuje žluté, oranžové či hnědé barvivo na vlnu?

...u přecitlivělých lidí může vyvolat kožní alergickou reakci, pokud je místo potřené řebříčkem vystaveno působení slunce?