Litý beton a už zdaleka do očí bijící dilatační spáry jsou dávno minulostí. Posezení na „pevném základě“ může být elegantním přechodem z domu do zahrady, stejně jako může zpevněná plocha s krbem ve vzdálenějším koutě zcela přirozeně splynout s okolními záhony. V současnosti je výběr materiálů skutečně pestrý. Podstatné však je, že jsou to většinou přírodní materiály, nebo aspoň materiály přírodní původ imitující. Uplatnění najdou palubky z různých druhů odolného tvrdého dřeva, kamenné desky, štěrky, oblázky i balvany. V případě terasy jsou samozřejmostí dlaždice nebo zámková dlažba. Novinky nenajdete jen v nabídce samotných materiálů, ale také v možnostech jejich vzájemných kombinací.

Terasy

Jsou nejvýraznější zpevněnou plochou. Je to tím, že navazují na dům a jsou obvykle nejrozlehlejší ze všech ostatních zpevněných ploch v zahradě. Protože přímo souvisejí s domem, měly by mít aspoň jeden společný prvek. Chcete-li vytvořit přirozený přechod do zahrady, může mít terasa nepravidelný nebo oblý tvar, měla by však barevně ladit s domem. V našich podmínkách se na terasách s materiály příliš neexperimentuje a obvykle se dláždí dlaždicemi nebo zámkovou dlažbou. Pokud se rozhodnete pro dlaždice, myslete na ně i praktického hlediska – nebudou v zimě klouzat? Kromě zámkové dlažby je na našem trhu obrovské množství dlažebních prvků nejrůznějších tvarových a barevných variací. Všechny se sice odlévají z ušlechtilého betonu, díky barevným příměsím však dokonale imitují například kameninu, cihlu či terakotovou patinu.

Protože je terasa stavebním dílem, přenechte její stavbu raději odborníkům. Váš přínos může spočívat ve výběru dlažby, její barvě a vzorech. Zejména ty jsou z konečného hlediska důležité. Odborníci se postarají o to, aby byla terasa kvalitně postavená se spádem od domu a vy se postaráte o celkový dojem. Dynamickými, nepravidelnými vzory a živými barvami totiž přitáhnete pohled na dlažbu nebo naopak utlumíte její působení na pozorovatele statickými pevnými vzory. Nevýraznou barvou a nenápadným či dokonce žádným vzorováním docílíte optického zvětšení malé terasy. Velkou terasu zase pomocí vzorů můžete opticky rozdělit na více malých prostorů.

Chodníčky a schůdky

Spojují důležité body v zahradě, obvykle terasu s odlehlým místem na posezení, se zahradním domkem nebo s plochou, kde v zahradním krbu připravujete speciality. Na zahradní chodníčky si můžete směle troufnout sami, což platí také o schůdcích, které překonávají malé převýšení. Od šlapáků v trávě, přes chodníček vysypaný štěrkem a doplněný přířezy z kulatiny nebo kamennými deskami, až po pevné vydlážděné chodníky. Ideální je, když vybudujete chodníčky ze stejného materiálu, jako je terasa nebo je aspoň barevně sladíte. Přechod do zahrady tak bude zcela přirozený. Na rozdíl od terasy nepotřebují chodníčky ani jednoduché schůdky náročnou stavební přípravu. Tloušťka podkladu je dokonce jen třetinová. Nedělejte chodníčky v rovných liniích, dokonce ani šířka nemusí být souměrná – měla by se však pohybovat kolem půl metru. Nekombinujte kamenné schody s cihlovým chodníčkem. Vhodné jsou kombinace například štěrkem vysypaného chodníčku se schody z kulatiny nebo kamennými schody nebo chodníku z kamenných desek se schody z prvků vyrobených z ušlechtilého barveného betonu.

Ilustrační foto

Štěrkové plochy

Na rozdíl od předcházejících typů zpevněných ploch se štěrkové plochy zakládají hlavně z estetického hlediska jako pohledové. I když také na ně můžete samozřejmě vstoupit, snášejí nejmenší zatížení a slouží hlavně jako optická protiváha zeleni trávníku, nebo jako světlý rám, aby vynikla barevnost kvetoucího záhonu. Štěrk však nehraje důležitou úlohu jen v samostatných plochách nebo záhonech. Může být součástí chodníčků, obrubou na studnu či napajedlo pro ptáky, nebo se může vinout po celé zahradě v podobě suchého řečiště s balvany a okrasnými travinami, aby zastupoval skutečný vodní tok. Možností je zase dost. Použít můžete šedomodrý říční propíraný štěrk, ale i bílý drcený vápenec, šedou drcenou žulu nebo medově zbarvenou skalní drť. Při zakládání těchto ploch nezapomeňte, že na vyrovnaný povrch musíte položit netkanou textilii, která zabraňuje prorůstání plevelu a propouští vodu do spodních vrstev půdy, teprve potom sypte štěrk. Dodržte také tloušťku vrstvy – čtyři až pět centimetrů. V mělčí vrstvě byste totiž při chůzi odkrývali textilii, v hlubší je zase riziko, že zde v navátém substrátu najdou prostor k zakořenění náletové plevele.

Tyto plochy ozvláštníte velkými kameny a okrasnými travami, jako je ozdobnice čínská, kostřava nebo kavyl.

Praktické zpevněné plochy

V zahradě se vždycky hodí ještě jedna úplně neformální zpevněná plocha, která je spíš praktická než estetická. Ať už je to plocha pod kůlnu na nářadí, kompost nebo manipulační plocha v užitkové zahradě. Stejně potřebná je i plocha pod zahradní krb, který z pochopitelných důvodů není umístěn na terase. Krb by měl být samozřejmě po ruce a blízko místa, kde se stoluje. Ale neměl by být přímo na terase, kde může dýmem znepříjemňovat stolování nebo špinit zdi domu. Umístěte ho proto k plotu kousek od terasy. Pod ním však musí být zpevněná plocha, při jejíž stavbě se uplatní přírodní materiály, jako jsou impregnované kulatinové profily nebo kamenné desky. Přinášíme vám jednoduchý návod na stavbu takové plochy.

Jak na to

Budete potřebovat:

  • kamenné desky, nejlépe andezit nebo pískovec
  • cement
  • stavební písek
  • žlutý písek pro hřiště
  • gumovou palici
  • vodováhu
  • lopatu
  • hrábě
  • rýč

Jak na stavbu zpevněné plochy u zahradního domku

  1. Na vytyčené ploše odstraňte zeminu do hloubky 5 cm, vyčistěte ji od kořenů.

    Ilustrační foto 1

  2. Plochu vyrovnejte a udělejte lůžko ze stavebního písku o síle 3 cm. Písek hráběmi promíchejte s vrchní vrstvou jemné zeminy a znovu urovnejte.

    Ilustrační foto 2

  3. Připravte si směs suchého betonu z písku a cementu v poměru 1 : 1 a nasypte ji ve vrstvě 1 cm na písek.

    Ilustrační foto 3

  4. Kamenné desky silné 2 až 3 cm naskládejte do směsi suchého betonu. Používejte gumovou palici a vodováhu.

    Ilustrační foto 4

  5. Když je celá plocha vyložená, připravte si směs suchého betonu z písku a cementu v poměru 1 : 2 a prosypte celou plochu.

    Ilustrační foto 5

  6. Nakonec plochu zameťte, aby se směs suchého jemného betonu dostala do všech spár, na závěr opatrně zalijte.

    Ilustrační foto 6

Na plochu můžete vstoupit už následující den a za týden, když „vyzraje“ na ni můžete postavit krb. Pokud jste plochu zakládali pečlivě, měla by okolní terén převyšovat asi o centimetr. Vyšší převýšení by bylo rušivé, bez převýšení by se tu zase mohla držet dešťová voda.

Dobré tipy:

V našich podmínkách se s materiály na terasách příliš neexperimentuje. Inspirací mohou být zpevněné plochy subtropických zahrad, které jsou typické různorodostí materiálů a více než s domem spíš souvisejí se zahradou.

Dřevěné hranoly v bílém štěrku, pravidelné kamenné desky v trávníku, kameninové „parkety“, šlapáky ve štěrku, nebo řečiště z velkých oblázků. Zahradní chodníček nemusí být jen rovná betonová linie.

Štěrkové plochy jsou nenáročné na zakládání a nevyžadují žádnou údržbu. Lze je kombinovat s velkými soliterními kameny, dřevěnou kulatinou, miskami se skalničkami nebo rostlinami v květináčích.

Jemným štěrkem s hnědým zbarvením vytvoříte na pohled teplý a měkký prostor, kterým nahradíte trávník, a současně uspoříte spoustu času, který péče o trávník vyžaduje.

Nechcete-li se při budování chodníčku vzdát pravidelných dlaždic, uložte je do štěrkového „řečiště“. To vám pomůže ztlumit jejich symetrii a příliš ostré hrany.