Bílou, modrou, světle fialovou, červenou i oranžovou barvu, někdy s kontrastním očkem, nabízejí verbeny. Na rozdíl od petúnií a pelargonií mají jiný typ květenství. Ta neopadávají, ale stále od prostředku rozkvétají.

Verbena, česky sporýš, roste i v naší přírodě. Sporýš lékařský je nenápadná rostlinka, která by na zahradě nebo za oknem mnoho parády nenadělala, ale pomáhá při léčení poruch trávení, chorob močových cest a nervové vyčerpanosti.

Sporýše okrasné, dovezené z Ameriky, se pěstují ze semen nebo z řízků. Drobná semena se vysévají koncem února a v březnu. Po vyklíčení se přepíchnou do truhlíku asi 3 cm od sebe. Když se rozrostou tak, že se začínají tísnit, přesadí se po jedné sazeničce do kelímků (o obsahu asi 0,2 l). V nich vydrží ve světlé místnosti při teplotách 15 – 20 °C až do výsadby. Už tehdy se musí začít s hnojením. Za tři týdny dokáže rostlina vyčerpat dostupné živiny a strádala by, zejména nedostatkem dusíku.

Rostliny otužujeme – větráme jim, později je přesunujeme za okno, kde mohou být, pokud je teplota vyšší než 5 °C. Jakmile pomine nebezpečí jarních mrazíků, vysadíme verbeny do truhlíku, na záhon či do závěsné mísy. Polovinu výhonů každé sazenice zaštípneme, podpoří se tím větvení a kvetení. I nadále hnojíme, jinak nové výhony „zababčí“ (zdřevnatí a nebudou přirůstat a rozkvétat na bočních výhonech).

Zaléváme zhruba každý druhý den. Pro pravidelný a dostatečný přísun vody se nejlépe hodí samozavlažovací truhlíky. Rostliny ale snesou, díky své odolnosti vůči suchu, i delší pauzy v zálivce. Na záhonech je zaléváme do doby, než se ujmou. Pak jim dopřejeme zálivku pouze tehdy, když jsou v suchém období zavadlé hned po ránu. Rostliny vyžadují slunné a teplé stanoviště, snášejí polední úpal i polostinná místa, vyhovují jim i okna na východ.

Různé odstíny lila barvy dávají květům plastičnost a působí romantickyRůzné odstíny lila barvy dávají květům plastičnost a působí romanticky

Verbeny považujeme za letničky. Výjimkou jsou „matky“, rostliny na řízkování. Ty se přes zimu umístí na světlé a chladné místo (okolo 10 °C). Zhruba měsíc před plánovaným řízkováním se ořežou, přesadí, přihnojí a zatopí se jim na 15 – 20 °C. Množí se z osních i vrcholových řízků (delší mladé výhony řežeme na 3 – 4 očka, z krátkých bereme jen vrchol se čtyřmi řadami listů).

Spodní lístky otrháme a řízky zapíchneme do substrátu (směs rašeliny, perlitu a písku). Pokud zakořeňujeme ve vodě, necháme řízky dlouhé 6 – 8 listů. Na části ponořené ve vodě nesmějí být listy, jinak voda hnije. V létě se verbeny mohou množit hřížením – zahrnutím střední části nových výhonů do země. Zpravidla za osm týdnů si zahrnutá část vytváří kořínky a může se jako samostatná rostlina oddělit.

Verbeny nijak výrazně netrpí chorobami ani škůdci. Jen přezimující matky mohou být v teplejších podmínkách napadeny mšicemi. K podzimu se výjimečně na listech může objevit padlí.

DRUHY VERBEN

Verbena aubletia

se hodí na obruby nad zídkami a do závěsných košů. Kvete bíle, růžově, lila, od června do listopadu, dorůstá výšky 40 cm.

Verbena bonariensis

je rostlina vysoká až 150 cm. Kvete fialově, od července do října. (Je to vlastně trvalka, ale pěstuje se jako letnička.)

Verbena rigida (V. venosa)

má květy různých barev včetně oranžové. Kvete od června do října, dorůstá 40 cm.

Verbena x hybrida

je svou výškou 30 cm vhodná do obrub a záhonů. Kvete od května do října různými barvami (včetně krémové, oranžové, žluté). Dáme přednost koupeným rostlinkám před výsevem.

Existují i další druhy verben, ty se však pěstují jako trvalky (Verbena hastata, Verbena canadensis, Verbena macdougali).