Mnohým nebezpečím je možné uvážlivým chováním včas předejít. Pokud ale k poranění třeba i vlivem nenadálých okolností dojde, je dobré si zachovat chladnou hlavu a umět zakročit.

Jak na puchýře a mozoly

Častým a nezávažným zraněním je určitě puchýř. Vzniká na dlaních nebo chodidlech jako projev nezvyklého tlaku. Ošetření je nutné provést ve sterilních podmínkách. Puchýř je vyplněn tekutinou a kryt bývá velmi pevný. Po dezinfekci místa je třeba jej propíchnout jednorázovou jehlou nebo například ostrou jemnou špičkou malých nůžek, které nezapomeneme předtím řádně vydezinfikovat. Kryt poté splihne ke kůži, tam jej ponecháme, neodstraňujeme. Pak přelepíme náplastí (rychloobvazem).

Další „klasikou“ z práce na zahradě je mozol. Je to vlastně ztluštění kůže, které vzniká v místě nepřiměřeného tlaku, v podstatě jako mechanická ochrana kůže, a to obvykle na dlaních nebo chodidlech. Aby nedošlo k problematickému zhnisání a tvorbě bolestivých trhlin, je vhodné preventivně používat pracovní rukavice a pohodlnou obuv. A hlavně práci „neoddřít“ najednou, ale pěkně si ji rozdělit.

Poranění kůže

Drobná, ale i poměrně závažná poranění si lze přivodit mnoha nástroji, které jsou používány při práci na zahradě. Mohou vzniknout méně závažné rány povrchové, které je schopen si každý ošetřit sám, případně s pomocí někoho blízkého. Hrozí však i poměrně závažná hluboká poranění, která by již měl ošetřit lékař chirurg, při ztrátovém poranění chirurg plastický.

Můžeme se totiž říznout, seknout, také bodnout a při působení tahu si můžeme přivodit ránu tržnou, při působení tlaku ránu zhmožděnou. Při působení obojího ránu tržně zhmožděnou. U hlubokých ran hrozí nebezpečí krvácení, přetětí šlach a nervů, případně porušení vnitřních orgánů. V zahradě jde prakticky vždy o ránu, která je nějakým způsobem znečištěná, a to jak mechanicky (pískem, hlínou, štěrkem, kamínky apod.), tak i choroboplodnými zárodky. Znečištění jsou potom důvodem dlouhého nebo i komplikovaného hojení.

Choroboplodné zárodky jsou příčinou vzniku infekce v ráně. Mohou být do rány zaneseny při poranění anebo až posléze při nesprávném ošetření. Proto platí, že vše, co přijde do styku s ránou, musí být choroboplodných zárodků zbaveno. Někdy při první pomoci u závažnějších poranění nejde tento požadavek úplně dodržet, ale měli bychom se o to co nejvíce snažit. Závažné komplikace pak mohou vzniknout v místě poranění, kdy se do rány dostanou ještě chemické (inkoust) nebo zvířecí jedy (při bodnutí hmyzem, kousnutí hadem). Dochází k místnímu zduření a někdy i k rozvoji celkových příznaků, jako je bolest hlavy, horečka, mdloby.

Nebezpečnými zárodky jsou především koky, které způsobují místní zánět, někdy i s celkovými příznaky (teplota, nevolnost) a také původci tetanu. Pozor, toto onemocnění může u oslabeného jednice být i smrtelné! Máme sice možnost se chránit očkováním, ale mnoho lidí má očkování proti tetanu propadlé!

Krvácení je třeba zastavit

Při drobných ranách, jako jsou oděrky apod., je krvácení malé, drobné a není nutné je stavět. Přejde samo. Pouze u jedinců s poruchou srážlivosti, eventuálně u osob, jež užívají léky, které srážlivost krve prodlužují, může i kapilární povrchové krvácení trvat déle.

Poranění nejprve omyjeme mýdlem a vodou a potřeme dezinfekcí, ránu pak stačí lehce stlačit. Použijeme k tomu mulový čtvereček, suchou gázu apod. bez toho, abychom se rány dotýkali rukama. Pokud nemáme k dispozici ani autolékárničku, použijeme vyžehlený kapesník. Ránu dle velikosti buď přelepíme rychloobvazem nebo ovážeme obinadlem. Snažíme se vyloučit možnost druhotné infekce, k níž může dojít zanesením choroboplodných zárodků do rány z jejího okolí, rukou ošetřující osoby, nečistého obvazového materiálu apod.

U žilního krvácení je nutné stlačit krvácející žílu, neboť hrozí nejen větší ztráta krve, ale i vzduchová embolie. Je-li rána na pažích nebo nohách, je vhodné postiženou končetinu zvednout do výše. Na ránu se přiloží kus sterilního hydrofilového mulu ve formě tuhého polštářku, tzv. tlakový obvaz. Polštářek by měl okolí rány přesahovat o 2 cm a k ráně jej přitlačíme obinadlem. Vždy se ještě necháme ošetřit lékařem.

U prudkého tepenného krvácení ránu v místě krvácení okamžitě přímo stlačíme prsty, pak se snažíme připravit si polštářek k tlakovému obvazu buď z něčeho, co máme momentálně po ruce, anebo rozbalíme tlakový obvaz. Poté je nutná rychlá „výměna“ přitlačeného palce za tlakový obvaz. Ten pevně přitiskneme k ráně a přivážeme pevně k té části těla, na které je rána. Pokud rána krvácí dál, zatáhneme končetinu nad ránou, tedy mezi ránou a srdcem, kusem látky apod. Pokud rána krvácí dál, musíme stahovadlo ještě více utáhnout. K utažení je možné použít kus dřívka, které se podloží pod uzel a otáčí se jím tak dlouho, až dojde k zástavě krvácení. Opět vždy voláme lékaře. Při zástavě tepenného krvácení zasahujeme rychle, protože postižená osoba může v krátké chvíli vykrvácet!

Při malém tepenném krvácení přitlačíme ránu k tvrdému podkladu (ke kosti), třeba ke druhé ruce, mezi prsty, k hlavě. Opět přiložíme tlakový obvaz jako u žilního krvácení.

Při ztrátovém poranění, tj. například při uříznutí prstu, je dobré uříznutý kousek vložit do pytlíku s ledem a ihned (časové maximum je obtížné stanovit, různě se uvádí od 2 do 6 hodin) dovézt zraněného na kliniku plastické chirurgie nebo pracoviště chirurgie ruky.

Spálení sluncem a úžeh

Při úžehu jde o přehřátí organizmu dlouhým pobytem v teple a na slunci. Příznaky jsou celková nevolnost, zvýšená teplota, malátnost, může být i zvracení. Je nutné okamžitě přejít do chladu, stínu, ev. i s průvanem, pít studené nápoje. Vhodná je i studená sprcha. Celkově je možné doporučit paracetamol nebo acylpyrin ke snížení teploty. Spálenou kůži chladíme studenými obklady. Při závažnějším stavu nebo četných plošných erozích po puchýřích při spálení kůže vyhledáme lékaře.

Bodnutí hmyzem

Místo, kam nás bodl hmyz, otřeme dezinfekcí. Vyndáme žihadlo, nejlépe celé. Pokud se to nepodaří, nezbývá než navštívit lékaře. Zbytek žihadla by mohl být příčinou dlouhého a komplikovaného hojení v důsledku infekce. Postižené místo chladíme, vhodné je po dvou hodinách obkládat místo 2% octanem hlinitým. Při známé alergii okamžitě použijeme obsah protialergického balíčku, který by alergici měli při pobytu v přírodě mít u sebe.

Klíště nevyndaváme násilím. Místo otřeme dezinfekcí. Doporučuji na vyndání pinzetu, nejlépe umělohmotnou. Chytneme klíště do pinzety v místě, kde je přisáté, ne za zadeček, a lehkým točivým pohybem je vyndáme a pak zlikvidujeme. Místo opět otřeme dezinfekcí a ještě nějakou dobu sledujeme, neboť může dojít k infekci místa, tj. zduření a otoku. Ta se rozvíjí v krátké době (hodiny, dny), naopak první stadium lymeské boreliozy se rozvíjí do třech týdnů a může být velice nenápadné. Erythema chronicum migrans je světle růžový kruh v okolí místa kousnutí, který může být přehlédnut.

Prevence

Důležitou součástí práce na zahradě a vůbec pobytu v přírodě je prevence, tedy opatření, která mají za úkol co nejvíce předejít úrazům. Proto při práci používáme ochranné pracovní rukavice, pevné stabilní boty, ochranné brýle. Oblečení přizpůsobíme činnosti, oblékneme triko nebo košili s dlouhým rukávem, dlouhé nohavice. Používáme jen stroje kupované, homologované, z nichž nikdy nesundáváme ochranné kryty, které k nim dodává výrobce.

Pokud je v létě velké teplo, neděláme náročnou činnost přes poledne. Před prudkým sluncem se chráníme vzdušným lehkým oděvem a pokožku ošetříme přípravky s UV filtry. Pijeme dostatek tekutin a bráníme se přehřátí, abychom nedostali úžeh. Prací na zahradě, která je vlastně hobby, se zbytečně nepřetěžujeme, ale její množství přizpůsobíme organizmu, počasí, ale i věku.

UrgodermylUrgodermyl

TIP: Gel na praskliny a drobná říznutí

Nejnamáhanější bývá kůže na rukou a nohou. Když se její povrch poruší, objevují se trhliny a praskliny různé hloubky. Jako novinku pro jejich ošetření představuje společnost URGO výrobek Urgodermyl Praskliny a drobná říznutí.

Přípravkem na bázi průhledného gelu stačí místo poškození potřít a Urgodermyl na ráně vytvoří průhledný, polopropustný film, který brání v pronikání vody a bakterií, ale umožňuje pokožce dýchat. Gel také zamezuje znovuotevření praskliny a chrání obnažená nervová zakončení. Gel se ale nesmí nanášet na sliznice (např. rty), na popáleniny a infikované rány, včetně krvácejících.