Hlavní obsah

Živý plot je okrasnou hranicí zahrady

Právo, Sylva Svobodová

Dřeviny nechybějí snad v žádné zahradě. Jsou vděčné jako živé ploty, keře vedené na podpěrách, ale i jako ryze okrasné rostliny, které se tvarují do rozmanitých geometrických i figurálních tvarů. Jsou z nich pak jedinečné solitéry, které jsou mnohdy zajímavější než celý záhon květin.

Článek

Dřevin, které se hodí na živé ploty, je mnoho. Vhodnou rostlinu nevolíme náhodně, ale zamyslíme se nad světelnými a klimatickými podmínkami pozemku, nároky jednotlivých druhů na světlo a stín, půdu a vlhkost. Předem také víme, jak bude živý plot vysoký, zda ho necháme spíše volně růst, nebo jej budeme pečlivě tvarovat. Důležitá hlavně v husté zástavbě je i rychlost růstu dřeviny.

Chceme-li v zahradě velkou tvarovanou ozdobu vzrostlou za poměrně krátkou dobu, pořídíme si např. brslen (Euonymus). Pomalu naopak roste zimostráz obecný (Buxus). Obecně platí: tvarované dřeviny volené na živé ploty jsou náročnější na údržbu i finance (pořídit totiž musíme větší počet rostlin).

Živé ploty jako od kadeřníka

Kdo chce mít zelený plot, měl by si rovnou pořídit elektrické nůžky, které práci výrazně ulehčí a zkvalitní. Tvarovat rostlinu můžeme brzy po jejím vysazení, hlavně mladé hlavní výhonky lze zkrátit až na polovinu ostrými nůžkami. Živý plot tak příjemně zhoustne a vytvoří krásnou plochu do šířky i výšky. Vrchní plochu zastřihneme dorovna, ale myslíme přitom na zásadu stříhání: používáme tzv. lichoběžníkový střih. To znamená, že plot bude v horní polovině užší než v dolní.

Kdy stříhat živé ploty

Doporučovaným obdobím pro střih živého plotu je konec léta, jestliže je rostlina divoká a potřebujeme stříhat častěji, stříháme po ukončení jarního růstu, zhruba v druhé polovině května. Někdy je ovšem potřeba sestříhat rostlinu i častěji, mimo doporučované termíny.

Zelená umělecká díla

Krásně tvarované dřeviny v prostoru jsou něco jako socha v interiéru. Zaujmou na první pohled, jedinečně oživí zahradní kompozici, zvláště když je osvětlíme. Aby se dílko podařilo, předem si ujasníme, jakého tvaru chceme docílit: zda abstraktního, geometrického nebo rovnou figuru.

Jak tvarovat a čím

Nejčastěji se pouštíme do tvaru kužele, komolého jehlanu, koule, polokoule či spirály. S tvarováním začínáme až po dosažení potřebné výšky. Obvykle si pomůžeme ještě dalšími pomůckami: králičím drátěným pletivem (nasadíme vytvarovaný na keř a přečnívající výhony ostříháme), bambusovými tyčkami (svázané nahoře do podoby jehlanu) nebo rovnou šablonou vytvořenou z drátů.

Jestliže jsme začátečníci, volíme jednodušší tvary, hodně nám „odpustí“ tis nebo zimostráz. Obě dřeviny mají krátké a husté jehličí, zimostráz zase drobné listy, které dokáží vytvořit hladký a jednolitý povrch i na složitějších tvarech. Navíc oba velmi dobře obrůstají, jsou nenáročné na půdu i stanoviště.

Vhodné dřeviny

Dřeviny na živý plot by měly být stálezelené, poloopadavé nebo hustě olistěné. Patří sem např. ptačí zob, cesmína, tis (pozor, je jedovatý!) nebo cypřišek. Živý plot si můžeme pořídit i z opadavých listnáčů: jeřábu, hlohu nebo habru. K oddělení pozemku dobře slouží i volně rostoucí živé ploty, vytvářející barevný harmonický celek. Vhodné jsou vajgélie, kalina, kdoulovec či trojpuk.

OTÁZKY PRO ODBORNÍKA
odpovídá Vít Mráz, odborný poradce společnosti Ama Czech, www.amaczech.cz
Kdy a jak stříhat živý plot? Živé ploty necháme narůst do výšky a šířky více než žádoucí, a proto je dobré udržovat živý plot vzhledem k náročnosti úprav i velikosti pozemku maximálně 1,7 m vysoký. Na dospělém plotě ze stálezelených dřevin zkrátíme každoročně nové přírůstky asi o tři čtvrtiny jejich délky, u mladých plotů jen o polovinu. Pokud chceme stříhat plot dvakrát ročně, je vhodné období v červnu a na začátku srpna.Na úpravu živého plotu se vyplatí použít dobré pomůcky. Když máme blízko elektrickou přípojku a živý plot dlouhý do 20 metrů, pak si vystačíme s plotostřihem, případně se speciálními nůžkami na stříhání živých plotů. Na větší plochy je vhodný motorový plotostřih, který je silný a kromě zarovnávání okrajů a odstraňování nových výhonků zvládne i omlazení živého plotu.
Jak při sestřihu postupovat?Nejspíše chceme, aby plot byl rovný. Můžeme si pomoci provázkem, který natáhneme v požadované výšce cca 5-10 cm vedle plotu. Máme-li živý plot do kruhu či oblouku a děláme novou úpravu, pak je dobré postupovat po malých částech a postupně odstříhávat a kontrolovat, až se propracujeme k požadovanému tvaru.Opravdu vysoký plot lze stříhat s použitím různých prodlužovacích nástavců do výšky 4 m. Plotostřihový nástavec lze kromě jiného vyklápět do úhlu 90°, můžeme s ním tak pohodlně zastříhat vrchní část plotu. Výhodou je, že si stroj na ramenním popruhu upravíme do požadované polohy a tím vymezíme výšku střihu. Pak již jen postupujeme podél plotu a výška bude všude stejná.

Rady & tipy

  • Pro vytvoření kompaktního zeleného plotu vysazujeme dřeviny hustěji, než je pro ně přirozené. U jehličnanů je to obvykle 0,3 až 1m od sebe, u listnáčů 0,2 až 0,5 m. Lze i ve více řadách, v trojúhelníkovém sponu.
  • Jehličnaté rostliny se první rok po výsadbě neseřezávají, v dalších letech jen boční výhony, dokud tvar nedosáhne plánované výšky.
  • Stálezelené listnáče po výsadbě seřízneme přibližně na polovinu, abychom podpořili jejich růst a zahuštění ve spodní části. Seříznutí asi o třetinu pak opakujeme každý rok až do doby dosažení potřebné výšky.
  • Opadavé listnáče zakrátíme po výsadbě ještě více, až na jednu třetinu (necháme max. 30 cm výšky).
  • Když přes veškerou snahu vznikne mezera, vyspravíme ji vyvázáním sousedních větviček do prostoru nebo hlubším sestřihem pro podporu větvení.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám