Článek
Povolení pro vznik stavby bylo uděleno v roce 1903. Stavebníkem vily byl František Kraisingr, učitel ve Zbiroze, který udržoval přátelské vztahy s Alfonsem Muchou, kterému sloužil vedle dalších místních lidí jako model ke Slovanské epopeji.
Na vile dominují tesařské prvky – obnažená konstrukce štítů, balkónek bočního štítu a především celá veranda.
Na vile zaujmou obnažené štíty.
Je možné se proto domnívat, že projektantem vily byl spíš tesař než stavitel. Alois Hájek, který podepsal původní plánky vily, byl podle ústního sdělení Ladislava Kožíška městským stavitelem ve Zbiroze. Je hodně pravděpodobné, že byl ale současně i tesařem, nebo přinejmenším této profesi hodně rozuměl.
Veranda slouží i jako předsíň.
Vilka stojí ve svahu pod silnicí na trase z náměstí k vlakovému nádraží. Vstupní straně dominuje velká prosklená, dřevěná a černobíle lakovaná veranda. Ta má samostatnou širokou stříšku. Parapet verandy imituje zábradlí.
Do domu se vchází přes verandu do místností domu jedinými dveřmi v ose. Uvnitř verandy je rozsáhlá malba bitvy u Lipan.
Malba nese podpis Bayer 1909.
Vchod z prosklené verandy vede do krátké chodby, která je komunikačním uzlem se schodištěm. V přízemí domu se nachází kuchyně a tři pokoje. Sklepy jsou klenuté, jeden z nich se pravděpodobně využíval jako prádelna.
Vilka nemá téměř žádné přímé znaky tehdy vládnoucího secesního slohu. Snad jen v základním celkovém řešení (motiv malovaného zábradlí na čele verandy).
