Hlavní obsah

Většinu domu zabírá dvorek. Každá místnost z něj má užitek

Novinky, Jana Nesvadbová

Málokdy se lze setkat s domem, z nějž je pro dvorek vyčleněna tak velká část, jako to navrhl japonský architekt Satoši Kurosaki ze studia Apollo Architects & Associates v případě domu nazvaného Umber. Stojí ve městě Oami-shirasato na předměstí Tokia, v prefektuře Čiba. Jeho dvorek slouží jako světelná šachta přivádějící denní svit do každé místnosti.

Foto: Masao Nishikawa

Prakticky každá rodina, jež má svůj domek, má také svůj rodinný strom.

Článek

Když se na architekta obrátil klient s prosbou o návrh domu, měl jednu základní prosbu. Nová stavba měla být těsně připojena k již stojícímu domu jeho matky a měla s ním být propojena tak, aby do jeho domácnosti stará paní mohla kdykoli přicházet a odcházet.

Obě domácnosti jsou tak propojeny dveřmi a v nové části má maminka pro sebe dokonce vyhrazený jeden z pokojů.

Foto: Masao Nishikawa

Dům má jednoduchý obdélníkový půdorys a zvenčí působí uzavřeným dojmem.

Foto: Masao Nishikawa

Pohled z předsíně do nitra domu

Samotný nový dům je navržen jako dřevostavba s velice jednoduchým půdorysem ve tvaru obdélníku a plochou 130 čtverečních metrů.

Dům je plný světla, přesto je uzavřený ze všech stran, a s výjimkou jediné v žádné další nejsou zasazena okna. Není to totiž potřeba.

Ačkoli je dům navržen jako velmi moderní, architekt nezapomněl na žádný z rysů tolik typických pro tradiční japonská obydlí a vycházející vstříc japonskému stylu života. Poznat je to už při příchodu.

Věděli jste, že...?
Do japonských domů se často přichází přes zahrádku či jiný prvek, který slouží jako v jistém smyslu přechodové pásmo. Zde se má člověk zklidnit, zde má získat čas, aby se přeorientoval ze starostí celého dne a připravil na poklidnou atmosféru domova. Zde by měl v ideálním případě odkládat všechny starosti vnějšího velkého světa a vplout do mikrosvěta svého domova.

Místo zahrádky zde ke stejnému účelu architekt použil ze stran uzavřenou chodbu s otevřeným stropem, která má ale úplně stejnou funkci. Vlastní vstupní dveře do domu jsou pak po pravé straně na konci této pasáže.

Foto: Masao Nishikawa

Srdcem domácnosti je velká místnost s kuchyňskou, jídelní a obývací zónou, která je propojená s dvorkem.

Foto: Masao Nishikawa

Dům je zařízen moderním stylem, ovšem neopomíná tradiční prvky japonských domácností.

Za nimi je malá předsíňka, jež návštěvníkovi radostně odhaluje, co bude hlavní kulisou pro celou dobu jeho pobytu v domě. Bude to velký dvorek, okolo nějž se domácnost obtáčí do tvaru písmene C, díky čemuž slouží jako zdroj denního světla pro každou místnost v domě.

Dvorek není travnatý, pokrývá jej dřevěná terasa, v níž je otvor pro kmen stromu.

Svědkové životů pokolení rodiny
Zakomponování stromu do domácnosti není žádnou náhodou. V japonské kultuře bývá zvykem, že každá rodina má svůj strom, jenž bývá svědkem života jejích generací. Péče o něj je tím, co pokolení téže rodiny v čase propojuje. Je tedy dědictvím a symbolem tradice v rodině.

S předsíňkou sousedí další vyvýšená plošina na soklu, v němž jsou vytvořené úložné prostory. Vyvýšení pak z plošiny vytváří částečně oddělený prostor, jenž nahrazuje další tradiční část japonských domácností. Tou je místnost s rohožemi, která slouží nejenom k meditacím a rozjímání, ale v některých domácnostech se zde odehrávají také tradiční čajové obřady, jinde se v nich schází rodina se svými přáteli atd.

V tomto případě architekti navrhují plošinu s rohožemi využívat krom jiného i jako druhý, klidnější obývací pokoj, v případě potřeby pak i jako provizorní pokoj pro hosty. Za touto místností je pak již zmiňovaný pokoj pro matku majitele.

Foto: Masao Nishikawa

Pohled z dětského pokoje

Foto: Masao Nishikawa

Pohled z ložnice majitelů

Foto: Apollo Architects & Associates

Půdorys domu

Hlavní místnost domova propojuje kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem a je prakticky stejně velká jako dvorek. Kuchyňská zóna je zařízena tak, aby v ní nechyběl žádný z moderních spotřebičů a zařízení. Majitel i jeho žena totiž rádi a pravidelně vaří. Proto jim architekt v blízkosti vytvořil spíž se spoustou úložného prostoru.

Dlouhá stěna sousedí s domem matky, a tak v ní nejsou okna. Ta architekt nahradil světlíky vsazenými do střechy. Další zdrojem světla je samozřejmě dvorek.

Na společenskou místnost navazuje dětský pokoj, za ním je pak už poslední pokoj domova - ložnice majitelů, k níž je připojena malá šatna.

Zajímavostí je vyčlenění rohu vedle předsíně pro koupelnu, toaletu a prádelnu, které sice nemají vlastní okna, přesto nejsou ochuzeny o denní světlo. Získávají ho z malé uzavřené zahrádky, s níž sousedí.

Může se vám hodit na Seznamu:

Anketa

Má vaše rodina také něco, co si předává z generace na generaci?
Ano
51,1 %
Nevím o ničem
22,9 %
Ne
26 %
Celkem hlasovalo 1465 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související články

Letní chata připomíná maličkou vesničku

Zcela jednoduchému stylu života vychází vstříc letní chata nazvaná Kaggeboda. V oblasti Norrtälje, severně od švédského Stockholmu, ji nechali postavit...

Výběr článků

Načítám