Hlavní obsah

V Hlinsku díky architektovi Skřivánkovi ožila renesanční budova

Novinky, text: Pavel Panoch, editace: tnk

Matulova vila v Hlinsku patří k málo známým dílům geniálního tvůrce Josefa Skřivánka. Stavba je inspirována renesančními budovami. Na vile je tak vidět i inspirace antikou a její elegancí, souměrností a pravidelností a dekoruje ji sgrafito - proškrabávané vzory na omítce.

Foto: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

Vila s adresou: Hlinsko, Za Drahou čp. 885

Článek

Architekt, malíř a učitel Josef Skřivánek nešel po vzniku samostatného českého státu cestou národního dekorativismu s optimismem sršící barevností, ale upnul se k představě oživení stavební kultury české renesance.

O to se snažil i architekt Antonín Wiehl a jeho stoupenci z konce 19. století.

Foto: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

Fasádu stavby krášlí nástěnná technika sgrafito.

Charakteristickými rysy Skřivánkových staveb finančních úřadů a státních institucí se staly sokly s vystouplými plastickými kvádry, sgrafitované fasády pokryté slogany a prvky opticky zvětšující fasádu.

Foto: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

Vilu krášlí prostorné lodžije.

Pražský i vídeňský projektant v té době uplatnil svůj retro styl i na dvou soukromých zakázkách, postavených v letech 1923–1924. Šlo o vilu právníka Eduarda Šrota v Olomouci a rodinný dům majitele žulových lomů Jiřího Matuly v Hlinsku ve východních Čechách.

Architekt si oblíbil dekorování fasády sgrafitem

Oba domy spojuje řada stejných rysů. Jde hlavně o střechu s řadou vikýřů, sgrafita se stylizovanými psaníčky nebo otevřené patrové lodžie na jednom z kratších boků domu.

Foto: autorský tým Slavné vily Pardubického kraje

Vstup do vily je řešen poměrně nenápadně.

Stavby mají panslovanské prvky, které mají zdůraznit slovanskou vzájemnost národů. Podobnost je i v dispozičním řešení, předně v netradičně posazeném schodišti do nároží.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám