Skrz nadzvednutou střechu nakukuje do rekonstruovaných domů okolní les

Vesnice Čching-lung-wu ve východočínské provincii Če-ťiang leží v údolí, nad nímž se ze dvou stran v příkrém úhlu zdvihají hustě zarostlé svahy. Vesnici ze všech stran obklopují bambusové lesy.

Představitelé obce se rozhodli na podporu turistického ruchu vyčlenit šestici historických domů s celkovou plochou 1300 m², které bylo třeba proměnit na ubytovací zařízení v moderním stylu, avšak vlastně ne až tak moc moderním.

Hosté zde totiž nemají mít k dispozici televizi, počítač, internet a další digitální vymoženosti, které by je pouze rozptylovaly od důkladného prožitku okolní nádherné přírody.

Projekt dostal název Městská vila Vznášející se oblak a je součástí většího kulturního a kreativního komplexu zvaného Fang-jü-kchung-siang-su. Ten se má v budoucnu kromě ubytování turistů stát místem, kde se po celý rok budou konat nejrůznější kulturní akce.

„Když jsme do vesnice poprvé přijeli, všímali jsme si vztahu budov k okolní krajině. Všechny stály v údolí, jeden dům vedle druhého, propojené úzkou dlážděnou uličkou. Každá z budov měla výhled na bambusový les obklopující vesnici. Budovy zestárly takovým hezkým způsobem, staré zdi a okna vyprávějí dávné příběhy skrz drobné chyby a nedokonalosti na svém povrchu,“ popisují architekti.

Jejich snahou bylo tyto „příběhy“ do budoucna uchovat. Některé části domů ale bylo již nutné vyměnit. Šlo zejména o dřevěné prvky a střechy.

Také některá okna byla nahrazena novými, většími, aby se do interiéru dostalo světlo. Většina oken a dveří však byla restaurována díky umu místních řemeslníků, a to původními metodami a výrobními postupy.

Střechy pak vyměnili tak, že mezi existující zdivo vložili ocelovou konstrukci, která jejich váhu nese. Zajímavostí je prosklený pás pod střechou, který opět přivádí dovnitř stavby světlo. Takto vyzdvižená střecha pak dopřává dostatek vzdušnosti v nejvyšším podlaží a skrz prosklení je ze všech stran vidět na okolní lesy.

Nové objekty přibyly především v interiéru. Architekti si však dali záležet, aby byly od původních vždy pečlivě oddělené – a bylo tedy zřejmé, kde končí například původní zeď a kde začíná nově dodělaná přepážka. Přibylo podlahové topení, moderní koupelny.

V exteriéru je prostor vyhrazený ke společnému posezení a přípravě jídla s přáteli a rodinou.

Jak ovšem ukázal podrobný průzkum před zahájením rekonstrukčních prací, dvě z původních šesti budov nebylo možné renovovat a jediným rozumným řešením bylo jejich stržení a stavba nových domů.

Styl těchto staveb se nijak nesnaží napodobovat sousední historické domy, snaží se po svém, moderním způsobu nalézt svůj vztah k okolní krajině a přírodě. Stojí nejblíže cestě vedoucí do hor a mají rekreační účel. Je v nich umístěna recepce a bar.

Připomínat mají obnažené kamenné podloží okolních hor. Jejich fasády proto tvoří pohledový beton, jenž architekti nechali záměrně kontrastovat se zdmi z hutněné zeminy okolní zástavby.

Nové domy mají spoustu velkých oken i světlíky ve střeše a do noci se pak rozzáří spoustou světel. Připomínají tak lucerny, jež navigují pozdní poutníky do bezpečí a k teplu ohně.