Článek
Jaký je rozdíl mezi tím, když navrhujete interiér pro klienta, a když ho navrhujete pro sebe?
Je to velký rozdíl. Výhoda je v tom, že původní koncept se dá snadněji udržet, pokud do něj nevstupuje více osob. Na rozdíl od řešení s klientem, kdy velmi často dochází ke kompromisům.
Na realizaci tohoto bytu se sice podílela i moje přítelkyně, takže nějaký dialog a občas i menší konflikt vznikl… Protože je ale také architektka a oba tak známe principy využití prostoru, na tom hlavním jsme se shodli jednoznačně a celý proces byl tedy rychlejší a jednodušší.
Má to i nějaké nevýhody?
K překročení rozpočtu je jednodušší přesvědčit klienta než sebe.
Knihovna zapojuje chodbu do hlavního obytného prostoru, což bylo cílem Martina a Jany. Snažili se také ovlivnit výměnu oken a chtěli zachovat původní dřevěnou variantu, to se jim nepodařilo, protože společenství vlastníků zvolilo levnější plastová okna.
Proč jste si k životu vybrali Holešovice a v čem jste rozpoznali potenciál tohoto bytu?
Nejdřív jsme nehledali pouze v Holešovicích, zajímaly nás i další pražské čtvrti s dobrou dopravní dostupností do centra a kvalitní občanskou vybaveností. Nakonec nám jako nejlepší varianta i v poměru k ceně vyšly právě Holešovice. Jsou tady malé obchůdky, galerie, restaurace a všechny další služby, které dělají město městem.
Původní podlaha zůstala zachována v obou místnostech, pouze v chodbě byla nahrazena laminátem. Kresba dubových parket je barevně i tvarově tak výrazná, že se architekti rozhodli nechat ji vyniknout a prostor ničím výraznějším nezaplňovat.
Vyhovuje nám také blízkost řeky a velkého parku Stromovka. Byt jsme od začátku chtěli starší a v původním stavu, abychom si ho mohli upravit podle svých představ. Tento byt měl dobrý základ, vyhovovala nám orientace i jeho členění, navíc je hodně světlý a má dvě terasy.
Co vše bylo nutné rekonstruovat?
Především jsme potřebovali otevřít celý prostor, bylo proto nutné začlenit původně tmavou a nevyužívanou chodbu do hlavního obytného prostoru a maximálně ji využít. To jsme vyřešili knihovnou, která z obývacího pokoje přechází do chodby a tím vytváří dojem funkčního celku.
Snížený strop v podlouhlé chodbě výškově diferencuje prostor a vstup do hlavní obytné části, proto působí velkolepěji. Osvětlení zabudované v sádrokartonu je směřováno na knihovnu, na kterou tak přitahuje pozornost a vytváří zajímavou hru světla a stínů.
Špatně řešená byla kuchyň. Situovali jsme ji proto do většího pokoje a uvolněný prostor dnes využíváme jako praktickou komoru. V koupelně jsme změnili umístění toalety a umyvadla a vanu vyměnili za sprchový kout. Také jsme museli vyřešit úložné prostory…
Interiér má dnes zcela novou tvář, přestože celková dispozice v podstatě zůstala zachovaná a náklady na rekonstrukci proto nebyly příliš vysoké.
Jak jste postupovali při zařizování interiéru?
Vycházeli jsme z původní dubové podlahy, kterou jsme jen nechali přebrousit a přelakovat. Sama o sobě je velmi výrazná, chtěli jsme ji tedy nechat vyniknout, a proto jsme příliš nepracovali s velkým množstvím barev a materiálů. V prostoru tedy převládá bílá barva a jednoduché tvary.
Zásadní bylo zakomponovat kuchyňskou linku do hlavního prostoru tak, aby nenarušovala oddechovou funkci obývacího pokoje. Kromě toho, že jsme tak řešili vzhled samotné linky a místo obkladu jsme zvolili černou tabulovou barvu, která působí jako čelo místnosti, podařilo se nám od ní odpoutat pozornost také kulatým jídelním stolem, tedy přirozeným centrem komunikace.
Sprchový kout v koupelně nahradil původní vanu. Místnost působí čistě díky převaze bílé barvy. Šedá dlažba na podlaze a dubové police pod umyvadlem prostor zútulňují.
Pokusili jsme se prostor zařídit tak, aby funkčně odpovídal našim potřebám a zároveň působil prostorně a vzdušně přes svou relativně malou podlahovou plochu, žádný další nábytek jsme tedy nepotřebovali ani nechtěli.
