Jídelny prošly výraznými změnami, společnost je vítána

V dřívějších dobách mívali majitelé bytů služebné. Do kuchyně tak příliš často nechodili. Jídlo se nosilo do jídelny.

„Ani za našich (pra)babiček neexistovaly žádné supermoderní přístroje, které nyní spoustu práce vykonají za nás. Vše se dělalo pěkně ručně. Na přípravu si tak lidé museli vymezit spoustu času a prostoru,“ popisuje Pavla Kalousová ze společnosti Luxent. Spojení s obývacím prostorem se tak ani později tzv. nenosilo.

Kuchyně před 50 až 60 lety byly navrhovány jako samostatné, zpravidla ne moc velké, místnosti.

„Jídelní kouty proto byly často řešeny jen malým stolem se čtyřmi židlemi nebo s rohovou lavicí,“ konstatuje Denisa Vanek, interiérová designérka ze společnosti Bidli interiéry a design. Někde měli navíc ještě tzv. parádní stůl – většinou v obývacím pokoji, který se užíval jen např. pro nedělní obědy, návštěvy či o Vánocích.

Od té doby se spousta věcí změnila, stejně tak náš životní styl. A s tím i úloha jídelny. „Ta už není jen prostorem pro konzumaci, ale stává se plnohodnotnou součástí života v bytě,“ zdůrazňuje Lenka Hlaváčková Schubertová, designérka z YIT Stavo.

Jinými slovy, jídelní stůl dnes plní i společenskou funkci. Propojením kuchyně, jídelny a obývacího pokoje dochází k vytvoření jednoho velkého multifunkčního prostoru.

„Pokud je tu tendence nebo požadavek klienta nějakou část prostoru oddělit, pak je to spíš kuchyňský kout nebo TV sezení. Důvody jsou většinou akustické, aby se tyto prostory vzájemně nerušily,“ konstatuje architekt Luděk Podlipný ze studia Podlipný Sladký architekti, které spolupracuje na projektech společnosti JRD.

To záleží na konkrétních dispozicích interiéru. Důležité je, aby v konkrétním místě bylo maximum světla a obě zóny byly přirozeně propojené. „Esteticky zajímavě působí různé průhledy či příjemná zákoutí,“ doplňuje Pavla Kalousová.

Pro jídelní stůl je podle Luďka Podlipného ideální místo, které je dobře navázané na přípravu jídla (zvláště u menších bytů), případně jde o významné místo u okna s pěkným výhledem, které má kontakt se zahradou, terasou nebo balkonem.

Dobré je přitom pamatovat na možnost variability pro různé situace. Tedy aby bylo třeba možné stůl běžně postavený u stěny posunout víc do prostoru a přidat k němu další židle, když přijde návštěva.

Velikost stolu by se měla odvíjet od prostorových možností a samozřejmě také počtu členů domácnosti. „V menším bytě, kde žijí dva lidé, postačí relativně malý stůl s dvěma až třemi židlemi. Pro rodinu s jedním až dvěma dětmi bude vhodný stůl klasický, k němuž lze umístit i pátou židli,“ říká Lenka Hlaváčková Schubertová.

Pokud to prostor dovolí, dává se přednost většímu stolu se šesti židlemi. Nebo kompromisnímu řešení. „Na trhu je velké množství rozkládacích stolů, sklopných a stohovatelných židlí, takže pokud přijde větší návštěva, je snadné vytvořit několik míst navíc,“ dává tip Denisa Vanek.

Moderní, zvláště u menších bytů, je jídelní stůl jako součást kuchyňské linky. Oblíbené jsou i barové pulty, které opticky oddělí kuchyni a obývací pokoj.

Podstatný je také materiál a design. „Jako architekt preferuji použití přírodních a autentických materiálů, příjemných na dotyk,“ dodává Luděk Podlipný. V každém případě je dobré zvolit něco s nadčasovým vzhledem. Židle k jídelnímu stolu by měly být přiměřeně pohodlné.

Pro delší sezení jsou vhodnější čalouněné sedáky, případně područky. Důležité je ale také správné osvětlení. Světlo by mělo mít teplejší odstín, vyplatí se svítidlo s regulovaným výkonem.

Jídelní stůl a židle jako místo společného stolování a setkávání rodiny se může v obytném prostoru významově zvýraznit, vypíchnout. „Stůl může být dostatečně velký, vyrobený z kvalitního materiálu, židle mohou mít výrazný design. Nad stolem visí výrazná závěsná lampa, která mu dodá dojem středobodu prostoru, ale zároveň i určité intimity setkání a komunikace,“ říká architekt Luděk Podlipný.

„Vzhledem ke stále častější práci z domova se jídelny či jídelní kouty budou nejspíš zase trochu měnit. Uvidíme častěji multifunkční řešení, která umožní rychlou transformaci jídelny v pracovnu a naopak,“ upozorňuje Markéta Polcarová, interiérová designérka Ikea.

Co by takový prostor asi měl splňovat? Třeba možnost nabíjet počítač a telefon přímo na jídelním stole, aniž bychom měli okolo prodlužovačky a jiné kabely. Nebo možnost uklidit práci ze stolu prostým vložením notebooku a papírů do úložného prostoru uvnitř jídelního stolu. Novým požadavkem by mohla být také jídelní židle vhodná i k dlouhému sezení a práci na počítači, nebo možnost stůl snadno odsunout nebo zasunout, a vytvořit tak více místa na hraní či cvičení.

„Uvidíme, co budoucnost přinese. Vývoj tímto směrem ale můžeme očekávat,“ uzavírá Markéta Polcarová.