Je to vikýř, nebo ještě okno? Dům klade kolemjdoucím nezvyklou otázku

Dům s celkovou plochou podlah 130 m² stojí na parcele, která má různé výškové úrovně, což plyne z její polohy na břehu řeky.

Architekti se při návrhu rodinného domu inspirovali okolní zástavbou, z níž odvodili základní podobu nového domu - jednoduchá přízemní stavba se sedlovou střechou a obytným podkrovím.

Střecha má krytinu z falcovaného plechu, na zdech je dřevěná odvětrávaná fasáda ve stejné černé barvě. Do ulice dům pak hledí dvojicí z fasády jemně vyčnívajících oken. Tím, že střecha navazuje přesně na zdi domu, bez přesahů, působí dům velice kompaktně.

Tajemstvím, které zůstává kolemjdoucím lidem po ulici zahaleno, je velké otevření domu na straně směřující do zahrady. Zde se jeho charakter zásadním způsobem mění a celou stěnu pokrývá veliké francouzské okno. Ba co víc, střecha zde spadá strměji než na straně do ulice, díky čemuž vzniká nad přízemím malá terasa přístupná z podkroví.

Interiér je řešen jednoduše a účelně. Přízemí slouží jako denní zóna domu. Jeho plocha je rozdělena do dvou výškových úrovní. Zatímco prostor okolo vstupu do domu schodiště a obývací pokoj s pracovnou jsou na úrovni nábřeží, hlavní rodinná místnost s kuchyňskou, jídelní a obývací zónou je o několik schodů níže.

Otevřením velkého skleněného okna je možné tento prostor propojit v teplých dnech s terasou a tím jej příjemně zvětšit.

Vydá-li se návštěvník po schodech do podkroví domu, objeví zde nejenom ložnici rodičů, k níž je připojena koupelna zařízená vanou i sprchovým koutem, ale také dvojici dětských pokojů, které mají k dispozici další koupelnu a samostatnou toaletu. Na zmiňovanou střešní terasu se vychází z koupelny rodičů a jednoho z dětských pokojů.

A jak zní odpověď na otázku zmiňovanou v úvodu? Jde ve skutečnosti o dvě na sebe navazující okna. Kdo by chtěl být velmi přesný, řekl by, že horní okno je svého druhu skutečně vikýřem, zatímco spodní část je normální okno, které sahá až ke stropu.