Hlavní obsah

Jak se bydlí v dvoupodlažním bytě na horách s vyhlídkou na Jezerní horu

Olga a Michal žijí v hezké rodinné vilce v Praze, ale milují hory, kam je to stále táhne. Dokud byly obě děti předškolního věku, vyjížděli společně na týdenní pobyty na různá místa, kdykoliv jim to čas umožnil. Situace se však změnila.

Článek

Co vás vedlo k rozhodnutí pořídit si tento byt?

Syn půjde do první třídy, nebudeme už moci kdykoli odjíždět někam na hory. Budeme se muset časově přizpůsobit a spíš se orientovat na prázdniny. Říkali jsme si, že by bylo příjemné vyjíždět někam častěji, třeba jen na víkendy. Uvažovali jsme o nějaké chalupě, velice by se nám líbila například roubenka, ale nemáme moc času. Proto jsme hledali něco bezúdržbového, o co bychom nemuseli nijak zvlášť pečovat. Abychom nemuseli po příjezdu sekat trávu, starat se o zahradu…

To pro vás není odpočinek?

Ne. My rádi jezdíme po horách na kolech, rádi lyžujeme. Rozhodně jsme nechtěli mít chalupu a galeje kolem ní, jak to praktikovali naši rodiče.

Co rozhodlo o Šumavě?

Požadavek bezúdržbového místa v horách podstatně zúžil výběr, jako řešení se nabízela koupě bytu. Shodou okolností naši přátelé zde už měli byt a informovali nás o možnostech získat ještě některý z volných apartmánů. Tuto část Šumavy jsme vůbec neznali a navíc, kdykoliv jsme se sem zajeli podívat, bylo hodně nehostinné počasí, přesto jsme se rozhodli pro koupi. Vždy jsme totiž potkali někoho zdejšího, kdo nás nadšeně informoval o možnostech, jak zde trávit volný čas, o pěkných místech…

Měli jste jasná kritéria, co by vám měl byt poskytnout a jak by měl vypadat?

Potřebovali jsme, aby byl dostatečně velký, aby ho s námi mohla sdílet také naše širší rodina a přátelé. Je dvoupodlažní. Dole má společenský prostor s kuchyní a jídelnou, koupelnu a hostinský pokoj a nahoře dvě ložnice, které obýváme s manželem a dětmi. Měl být především příjemný a natolik zařízený, abychom se nemuseli, byť jen na víkend, nijak složitě a dlouho balit. Původní úvahy směřovaly k vybavení interiéru ve stylu Ikea, ale po konzultaci s designérkou Monikou Lněničkovou bylo všechno jinak. Viděli jsme její interiér ve stejném místě a ten nás okouzlil. Přáli jsme si, aby i ten náš byl tak pěkný a samozřejmě upravený s ohledem na děti.

Řešili jste nějaké detaily, nějaká speciální přání?

Ne. My byli tak okouzleni jejím interiérem, že jsme si přáli mít něco podobného, o ničem jiném jsme už nepřemýšleli. Prostřednictvím e-mailu jsme konzultovali některé zařizovací předměty. Ale přece jen! Protože byt není v přízemí, nemá zahrádku ani terasu, přála jsem si aspoň krb. Nyní máme krb na biolíh, který nepotřeboval žádné speciální stavební přípravy. Také jsme chtěli mít schovaný televizor, aby nerušil stylové prostředí. Obojí je umístěno do speciálního sloupu, krb je vidět a nad ním je pod odklápěcí deskou ukrytý televizor.

Chybí vám tady něco?

Možná tak jeden věšák na ručník. Vlastně nechybí nic. Původně jsme si sem chtěli dát obrazy s horami a sněhem, to máme moc rádi, ale nakonec na stěnách dnes visí výjevy z okolní přírody. Byt se nám zdá dokonalý, když tam vneseme něco dalšího, ruší nás to.

Interiér bytu jste si nechali zařídit kompletně na klíč?

Ano. Dokonce jsme předem neviděli ani žádný návrh, zásadní věci jsme konzultovali prostřednictvím e-mailu. Pak jsme přišli do bytu a byli jsme uchváceni. Vzpomínám si, jak jsme tehdy přijeli jen sami s Michalem, protože děti měly neštovice. Přišli jsme do bytu a vše bylo do detailu zařízeno. Bylo tam vše včetně nádobí, ručníků, povlečení, které mě nadchlo, je černobílé s motivy zvířat…

Cítili jsme se tak krásně, že mi to vehnalo až slzy do očí. A první dovolená tam byla úžasná. Ráno jsme vždy pohledem z okna zjišťovali, jestli je vidět Velký Javor a Jezerní hora, nebo jsou v mlze. Bonusem ke skvělému bydlení na horách jsou pro nás prima sousedé, z nichž některé jsme poznali až po nastěhování. Byt je prostě perfektní. A je tu pohoda!

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám