Článek
„Zelené střechy byly v České republice dlouho vnímány jako estetický, nikoli funkční prvek. Situace se však naštěstí postupně mění, především s potřebou řešit problémy v důsledku klimatických změn, spolu s trendem udržitelnosti ve výstavbě i větší podporou ze strany státu,“ říká Jitka Dostalová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Zdá se, že si Češi začínají v plné míře uvědomovat, jaké skutečné výhody zelené střechy přinášejí.
„Zelené střechy fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření,“ vypočítává Marcela Kubů, architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Bez velké nadsázky lze říci, že minimálně pro některé části měst mohou být právě zelené střechy doslova spásou.
Za růstem počtu zelených střech nepochybně do jisté míry stojí i skutečnost, že jejich budování podporuje i stát. Příspěvek na ně lze získat z programu Nová zelená úsporám. Odborníky ovšem mrzí nepoměr mezi počtem zelených střech instalovaných na soukromých a veřejných objektech. „Na jednu veřejnou zakázku připadá přibližně devět soukromých zelených střech, ať už jde o majitele rodinných domů, administrativních objektů, nebo developery,“ konstatuje Marcela Kubů.
„Domnívám se, že města a obce by výstavbu zelených střech na svém území měly podporovat více. Například rakouský Linec už v 80. letech přijal nařízení, že všechny ploché střechy nových budov musí být povinně ozeleněny. Dovedu si představit, že by takové nařízení platilo i v České republice,“ vysvětluje Jitka Dostalová.
Kam se hodí
Zelenou střechu je ideální navrhovat pro novostavbu. Konstrukce domu tomu je přizpůsobena od samého začátku, a to včetně hydroizolací, nosných konstrukcí a střechy. „Bere se samozřejmě ohled i na to, jestli taková střecha bude využívaná jako terasa, nebo bude plnit jen tepelněizolační a estetickou roli,“ vysvětluje Marcela Kubů.
Pokud má být zelená střecha umístěna na starší stavbě, musí se nejdříve posoudit statika střechy a nosných konstrukcí. „Podle toho se pak zvolí i konkrétní řešení. Každopádně to je projekt pro odborníky, který rozhodně nedoporučujeme dělat svépomocí. Je třeba dodržet i správnou skladbu materiálů, aby vše fungovalo, jak má. Klíčová je zejména hydroizolace střechy a její nosnost, zpětně řešit zatékající vodu či statiku by bylo obtížné,“ upozorňuje Kubů.
U starších domů je vhodné kromě zelné střechy udělat kompletní renovaci opláštění budovy, oken a otopné soustavy, jinak výsledný tepelně izolační efekt zanikne, či se projeví jen minimálně. Nejčastější chybou, které se Češi při tepelné izolaci budov dopouštějí, je podcenění tloušťky izolace. Její tloušťka by měla být minimálně 15 cm, menší se nevyplatí. Nejvyšší náklady jsou totiž spojené s realizací zateplení, samotný cenový rozdíl v tloušťce izolace je minimální. Dobré zateplení budovy nechrání jen před zimou, ale také před vedrem.
Nemusejí být tak těžké
Zelené střechy nelze samozřejmě instalovat na každý dům. Jednou z vážných nevýhod zelených střech je jejich hmotnost, s níž bezprostředně souvisí vyšší nároky na statiku budov.
Standardně bývá základem zelené střechy sypký substrát, tedy zemina, v němž zeleň roste. Ten však lze nahradit vysoce nasákavou minerální izolací, která je jiná než ta pro stavební účely. Izolace je podle výrobců 8-10krát lehčí než běžný substrát.
„Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ říká Marcela Kubů, podle níž by právě lehčí izolací bylo možné zazelenit přes pětinu střech ve městech, a to právě na budovách, u nichž původně nebylo počítáno se zátěžemi zelených střech. Příkladem za všechny mohou být panelové domy.