Článek
Majitelce se nakonec podařilo parcelu koupit s kolegyní napůl, ale ta se časem podílu vzdala. Investorka díky svému odbornému vzdělání a profesi věděla, koho oslovit a zároveň jaké odpovídající zázemí by měl dům rodině s dvěma dětmi poskytovat.
Prosklené jihovýchodní nároží se vznáší nad terénem, podepřeno ocelovým sloupem. Vznikl tak prostor pro garážové stání.
Barevná fasáda připomíná kompozici slavného Mondrianova obrazu. Ukrývá ale betonovou konstrukci, která bezpečně ukotvila dům v příkrém svahu a terénu ohrožovaném vodou.
Ze západní strany se dům „opírá“ o masivní plnou zeď, kterou provází kaskádovité schodiště zvenčí obložené dřevem. Garáž stojí samostatně.
Projekt zadala investorka nejenom vzhledem k náročnosti terénu zkušenému architektovi, bývalému kolegovi a bohužel nedávno předčasně zesnulému Ing. arch. Jiřímu Stříteckému.
Barevnou fasádu inspirovaly slavné abstraktní geometrické obrazy, které ve 30. letech 20. století vytvořil malíř nizozemského původu Piet Mondrian. Staly se symbolem významného výtvarného hnutí De Stijl, které ovlivnilo vývoj moderní architektury.
Výsledkem společných konzultací je třípodlažní dům, který díky relativně úzké uliční fasádě působí subtilním dojmem. Hmota domu je totiž rozložena do příkrého, k východu orientovaného svahu.
Jednou z variant fasády byl obklad mědí. Řešení se majitelce nelíbilo, působilo těžkopádně a bylo příliš nákladné. Veselé hravé barvy ji oproti tomu ihned nadchly, navíc se použitím omítaného polystyrenu snížil rozpočet.
Odolá vodě i letadlům
„Jsme jako malá jaderná elektrárna. Dům je projektovaný tak, aby odolal i pádu letadla,“ komentuje betonovou konstrukci majitelka. Protože pozemek leží u potoka, bylo nutné stavbu do budoucna pořádně a od základů dobře připravit.
Kuchyňskou linku z lakovaných MDF desek dodalo studio Sedlák interiéry, jídelní stůl z travertinu byl vyroben podle návrhu Báry Škorpilové. Na dovolené v Thajsku se majitelka zhlédla v ručně vyráběných doplňcích ze dřeva a perleti.
Náročné zemní práce a kvalitní založení domu, jehož část stojí na pilotech, patřily v rozpočtu k vyšším položkám. Do netradičně vysokého rodinného domu se vešla tři podlaží. V nejnižším technickém jsou umístěny kotelna, garáž, sklep, prádelna a šatna.
Obývací pokoj má výhled rohovým oknem. Interiér spojuje s přírodou nejen výhled do zeleně, ale i podlaha z masivního olejovaného dubu. Sedačku doplňují kožená relaxační křesla, pokoji dominuje krbové těleso s antracitovým obkladem.
Druhé nadzemní podlaží mají k dispozici děti, ale pohodlí tu mají zajištěné také návštěvy, nechybí tu dokonce ani kulečník.
V nejvyšším podlaží se místnosti a jejich funkce propojují, rodina tu relaxuje a odpočívá. Prostorný obývací pokoj je spojený s kuchyňským a jídelním koutem. Velká koupelna a ložnice sousedí se saunou a venkovním bazénem, který je možné mimo sezónu snadno zastřešit pomocí posuvné konstrukce s izolačními skly.
Pohodlí a příroda bez bariér
Vzhledem k převýšení terénu jsou jednotlivá podlaží spojena dlouhým zastřešeným schodištěm umístěným na severní fasádě domu. Členům rodiny zatím schody nečiní komunikační problémy, přesto si majitelka nechala poradit. Ve fázi výstavby domu dala nainstalovat prostorný výtah, čímž do budoucna zajistila bezbariérový přístup až do nejvyššího podlaží.
Také ložnici vládne příroda, a to v podobě tapet s rostlinným dekorem.
Nadhodnotou pozemku jsou okolní vzrostlé stromy v chráněné krajinné oblasti, které rámují výhledy především z obývacího pokoje a z prostoru bazénu. Majitelka doladila dům do posledního detailu a vsadila na kvalitu. Chtěla tudíž mít i pěknou zahradu, jejíž údržba by na druhou stranu nevyžadovala příliš času.
Tropické rostlinné dekorace, které procházejí celým interiérem domu, vytvořili ve studiu Mario Wild.
Červená prvorepubliková kožená křesla s koženým potahem a chromovanou trubkovou podnoží si majitelka vybrala v galerii Modernista. Kontrastní barva odpovídá červeným prvkům na fasádě.
Zahradní architekt Zdeněk Sendler rozumí zahradám a věnuje se i krajinářské architektuře. Pozemek pojednal jednoduše, na svah navrhl odolnou pokryvnou zeleň, snažil se o maximální a citlivé propojení zahrady s okolím.
Útulný interiér a kolektiv autorů
„Líbí se mi střídmé minimalistické domy, ale uvnitř dávám přednost přírodním materiálům s výraznou strukturou. Mám ráda kontrast,“ přibližuje majitelka. Podle jejích slov je interiér kolektivní dílo, o němž měla představu, a k realizaci přizvala odborníky.
Bazén realizovala firma Delta Plecháč, podlaha a stěny jsou obloženy tropickým dřevem ipé, které dobře snáší vlhké prostředí. „U vody“ se dobře sedí na elegantním italském nábytku.
Na podlaze a na schodišti převládá masivní olejovaný dub, krb je obložený přírodním tufem, jídelní stůl je vyrobený z přírodního travertinu.
Bazén osvětluje šikmý prosklený strop, podepřený ocelovými vazníky.
Majitelka oslovila na doporučení grafika Aleše Najbrta architektku Báru Škorpilovou, která je autorkou větší části interiéru včetně kuchyně a nábytku na míru. Na dalším řešení se podílela rovněž architektka Dana Svobodová, která navrhla zázemí bazénu a dohlížela na detaily při zakázkové výrobě nábytku.
| Autor - Ing. arch. Jiří Střítecký (1954–2012) |
|---|
| Absolvoval VUT Brno a ateliér architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1990 založil s Martinem Krupauerem vlastní architektonické studio ATELIER 8000 se sídlem v Praze a Českých Budějovicích. Věnoval se také pedagogické činnosti, spolupracoval například s Jeanem Nouvelem na projektu Zlatý Anděl Praha, v portfoliu zanechal řadu zajímavých staveb veřejné i soukromé sféry. Posledním projektem je hotel pod Kilimandžárem. |
Eva Vacková, www.mujdum.cz