Průmyslnická rodina Löw-Beerů se na Moravě usadila už v 17. století. V roce 1839 vybudoval Moses Löw-Beer přádelnu vlny ve Svitávce a tovární areál se postupně dál rozrůstal.

Další továrny měli Löw-Beerovi v nedalekém Rozhrání, v Brněnci, Jimramově a Brně, ale i v Zaháni, v Německu a Rakousku. Na začátku 20. století byla ve Svitávce Mosesem Löw-Beerem vybudována tzv. Velká vila, jejíž autor není dodnes znám.

Chloubou stavby je prostorný balkon směřující do zahrady.

Chloubou stavby je prostorný balkon směřující do zahrady.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Téměř zámecký charakter secesní stavby s barokními a klasicistními prvky je jasně patrný i na hlavních stranách vily a v dispozici, ale i v uspořádání rozlehlého parku, kde byla později postavena ještě tzv. Malá vila.

Ve vile nechyběly honosné interiéry.

Součástí vily byly honosné interiéry.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje, Miloš Strnad

Ve velké vile bydlel Benno Löw-Beer s manželkou Hansi a třemi dětmi: Marií, Fritzem a Ernstem a také s Rudolfem Löw-Beerem s manželkou Editou a dvěma dětmi: Helenou a Pavlem.

Plánek prozrazuje uspořádání místností ve vile.

Plánek prozrazuje uspořádání místností ve vile.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Později měl ve vile svůj byt i Fritz Löw-Beer s rodinou. V polovině třicátých let si ho dal upravit podle projektu vídeňského architekta Rudolfa Baumfelda, kterému Fritz a Ernst poskytli ve Svitávce úkryt na útěku před nacismem.

Fritz Löw-Beer byl jedním z prvních sběratelů východoasijského umění na Západě a tzv. čínský pokoj ve Velké vile měl uspořádán v duchu menší soukromé expozice. Tato Fritzova záliba se promítla i v úpravě okrasné zahrady, kde byly vysazeny sakury a magnólie a byl v ní slaměný japonský altánek. Dnes je převážná část jeho sbírky uložena v Linden Museu v německém Stuttgartu.