Podobných vil bylo v tehdejším českém prostředí jen minimum. Podoba s jinou architekturou se dá najít v tvorbě Jana Kotěry a Otakara Novotného z přelomu prvního a druhého desetiletí 20. století, jejichž stavby zprostředkovávaly české scéně trendy holandské cihelné architektury, charakteristické barevným kontrastem neomítaného cihelného zdiva a bílých dřevěných okenních výplní.

Stavbu krášlí cihlové zdivo.

Stavbu krášlí cihlové zdivo.

FOTO: Hugo Moc

Trochu dramatický výraz vily byl v tehdejší české architektuře celkem výjimečný. A to hlavně z hlediska technických možností střešní konstrukce. Patrný je i vliv architektury českého kubismu.

Jde o dílo začínajícího budějovického stavebního podnikatele Františka Petráše.

Jde o dílo začínajícího budějovického stavebního podnikatele Františka Petráše.

FOTO: Hugo Moc

Kromě svého architektonického výrazu působí vila zajímavě i díky použití stavebních prvků. Asi právě u této stavby byly poprvé k vidění konstrukce, které František Petráš patentoval až po první světové válce.

Výroba a používání tvarově a konstrukčně netradičních stavebních prvků se v podstatě vázaly pouze na stavební produkci firmy s názvem Bratři Petrášové.

V roce 1920 se k vile připojila drobná stavba stáje v severovýchodním rohu parcely a o něco později Petráš k východní straně vily přistavěl část s rovnou střechou.

Může se Vám hodit na Seznamu: