Článek
Bolivijské El Alto leží na náhorní plošině v nadmořské výšce 4000 metrů. Jeho ulice vypadají celkem všedně, šedavé pásy asfaltové silnice s nezpevněným okrajem se prodírají zástavbou z režných cihel.
Fasády domů nejsou nijak dále upraveny, mnohé z domů nejsou ani dostavěny, a tak do ulice zírají černé rány čekající na to, že jednou budou možná osazeny a uzavřeny okny.
Vzory na domech jsou blízké těm, které lze spatřit na oděvech domorodců, na jejich keramice atd.
Do takového prostředí 48letý Freddy Mamani navrhuje domy, které se tomu všemu vzpírají. Na jejich fasádách lze objevit vzory a barvy jasně inspirované domorodou kulturou, zejména nejpočetnějšího bolivijského etnika - Ajmarů.
Podobně jako na výšivkách jejich oděvů nebo na keramice, i na stavbách jsou výrazné geometrické obrazce. Sám autor říká, že vychází ze vzorů typických pro ruiny Tiwanaku, hlavního města předincké civilizace na břehu jezera Titicaca. Jeho cílem bylo vytvořit architekturu navazující na místní lidovou tradici a využívající její nejvýraznější prvky.
Bolivijské El Alto přitahuje pozornost milovníků nevšední architektury díky domům místního architekta-samouka Freddyho Mamaniho.
Domy nové andské vlny se od staré striktně cihlové zástavby nemohou snad více lišit. Dodávají ulicím pestrost a živost.
Domy, jichž Mamani v první dekádě 21. století postavil jen v samotném El Altu na 70, mají prakticky stejnou vnitřní strukturu. V přízemí jsou obchody a výrobny.
Druhé podlaží tvoří velké společenské prostory určené pro komunitní život obyvatel, společné jídlo, a hlavně tanec při živé hudbě. Tyto tančírny bývají vysoké přes dvě podlaží. V dalších patrech jsou byty určené k pronájmu. Nejvyšší podlaží pak zabírají domovy majitelů domu.
Každý z domů má stejným způsobem rozvržený interiér. V přízemí jsou komerční prostory, nad nimi je tančírna, někdy i dvě, následují podlaží s byty k pronájmu, vršek je vyhrazen majiteli.
V současnosti Mamani staví stejné domy nejenom v dalších bolivijských městech, ale také v okolních zemích, například v Peru. Jejich jméno Cholets je hravým propojením dvou španělských slov, chalet (vila) a chola (domorodá žena).
Jeho architektura je někde označována jako nová vlna andské architektury. Mamani má ve své zemi nejenom kolegy, s nimiž na stavbě domů spolupracuje, ale také své následovníky a napodobitele. Není divu, každý z jeho domů je v místě svého vzniku malou senzací a upoutává pozornost nejenom místních, ale především turistů.
Mamaniho styl se snaží místní stavitelé imitovat. Mezi dvěma originálními domy tak stojí jeden, který je jen napodobeninou.
Pestrobarevné domy jsou charakteristické i nevšedními tvary a množstvím oken, která otevírají jejich fasády.
Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
