Článek
Bývá spíše náhodou, když se potkají dva architekti, kteří spolu dokážou pracovat v tandemu, a ještě méně tradiční bývá, když jde o spolupráci muže a ženy.
Architektka Klára Melounová, kterou si před osmi lety vybral významný pražský architekt Martin Sladký do svého týmu, s ním dodnes pracuje na velké řadě projektů, tento nevyjímaje.
Velkolepě působící vstupní hala vznikla na základě kompletní přeměny dispozice. Na zdech se vyjímá betonová stěrka, dubová podlaha je dotažena téměř ke zdi bez potřeby instalace lišt.
Měli jste s Martinem předem rozdělené úkoly, nebo každý z vás pracoval právě na tom, co bylo třeba?
Vše navrhujeme společně, a tak to bylo i v tomto konkrétním případě. Vždy si řekneme hlavní myšlenku, Martin je tvůrce konceptu a já rozpracovávám projekt dál.
Tvoříme vizualizace, tím vznikne studie a na to navazují další kroky až k samotné realizaci. Ta v tomto případě probíhala v Brně, proto jsme si museli rozdělit úkoly tak, že Martin jezdil na kontrolní dny do Brna, koordinoval procesy na stavbě a já řešila objednávky, vyvzorkování produktů, produkci dodávek a další zázemí v Praze.
Kuchyňská linka je složena z MDF v béžovém odstínu a z dubových desek, které korespondují s pokládkou podlahy. Dub byl použit tentokrát i pro osvětlení nad kuchyňským ostrůvkem. Digestoř je obložená béžovou MDFkou.
Jak si vás majitelé našli?
Bylo to na základě referencí. Líbil se jim náš styl a rozhodli se nás oslovit.
Padlo ze strany majitelů nějaké nestandardní přání?
Investoři si nás vybrali na základě naší tvorby, věděli, co od nás mohou očekávat. Neměli žádná náročná či nestandardní přání. Prakticky celé zadání nechali na nás.
Jediné, co si přáli, byly tři dětské pokojíčky. Plánují velkou rodinu, a proto kladli důraz na dostatečné zázemí pro své ratolesti. A přáli si nějaký velký společný prostor, kde budou trávit čas všichni společně. Jinak nám poskytli absolutní svobodu pro naši invenci.
Skleněná stěna na TV, která je charakteristická pro tvorbu této dvojice, také v tomto případě dostatečně plní funkci příjemného oddělení zón, a přitom svou transparentností poskytne pocit velkého a světlého prostoru, navíc může posloužit k dalším účelům.
Byt je nestandardně veliký, jakou koncepci jste klientům představili?
Jde vlastně o dvoubyt. To znamená, že hlavní myšlenkou bylo propojit dva byty a vytvořit prostor, kde budou mít majitelé své zázemí v podobě prostorově velkorysé ložnice, tři pokojíčky pro děti a pokoj pro hosty, který bude sloužit sekundárně jako „zašívárna“, sušárna i jako místo pro žehlení.
A samozřejmě všechny tyto zóny doplnit o multifunkční místnost, která bude skýtat komfort všem členům rodiny pro sdílení společných chvil.
Byty byly ve starší zástavbě, v domě po rekonstrukci v jedné z nejkrásnějších částí starého Brna. Některé dispoziční nedostatky se pro nás staly velkým bonusem. Při propojování jsme zbourali dělicí stěnu mezi oběma byty a díky tomu vznikla velkorysá vstupní hala.
Hostinský pokoj slouží současně jako zašívárna, technická místnost i sušárna. Police pro možnost zavěšení prádla jsou zhotoveny z krionu, spodní policový díl je vybaven žlábkem pro zachycení odkapávající vody.
V bytech jsme objevili dva úžasné poklady tehdejší doby, jedná se o dveře, které jsme repasovali, umístili v hale pro oddělení koupelny, a nechali je tak vyniknout již při samotném vstupu do bytu.
Druhým solitérem, který nás doslova okouzlil, bylo osvětlení přibližující dobu secesního stylu, které jsme přemístili do koupelny, kde v sepětí s repasovanými dveřmi vytvářejí dokonalou prezentaci, jak dobře může fungovat staré s novým.
Narazili jste při stavebním zákroku na nějakou komplikaci?
Nic zásadního, s čím bychom si neuměli poradit. Ani například nerovnost zdí, se kterou by se dalo počítat u starších domů. Často pracujeme s betonovou stěrkou, která díky strukturovanému povrchu nabízí vlastnost snadného skrytí nerovností.
Stropní osvětlení housenkovitého tvaru bylo restaurováno a využito jako dominanta nejen v koupelně, ale v celém projektu. Bylo instalováno směrem na centrálu tak, aby vynikalo již při příchodu do bytu.
Ale v tomto případě byla podle mého názoru stavba velmi přesná. To jsme si ověřili na jedné věci, která je pro naši tvorbu typická – s podlahami dojíždíme až ke zdi, takže nikde nenajdete typické soklové lišty.
Dojíždíme poměrně přesně a betonovou stěrku u podlahy zakončujeme téměř neviditelnou hliníkovou lištou pro vytvoření úzké spáry. To znamená, že příprava musela být přesná a tým místních řemeslníků, který dělal hrubé stavební práce, si s tímto úkolem velmi dobře poradil a připravil pro naše řemeslníky dobrý podklad pro realizaci těchto přesných detailů.
Získala jste nějakou novou zkušenost, kterou zúročíte v budoucnu?
Já se vždy u každé realizace naučím něco nového. Tady bych zmínila skutečnost, že realizace probíhala v Brně, a o to více pozornosti jsme museli s Martinem věnovat komunikaci s týmem.
Zároveň pro mě bylo zajímavé vyzkoušet si propojení starých původních prvků s novými tak, aby fungovaly jako dominanta. A v neposlední řadě byla výzvou i realizace atypických lustrů v obývacím prostoru.
Všechny tři dětské pokoje lze snadno oddělit pojízdnou stěnou. Majitelé počítají, že se s velkou pravděpodobností budou jednou tyto pojízdné stěny demontovat a prostor poslouží jako apartmán.
Nábytek v ložnici byl vyroben na míru z MDF v truhlárně de.fakto. Postel atypického tvaru má rozměr 220 × 240 cm, majitelé se těší na chvíle společného lenošení se všemi svými ratolestmi.
Jak to vidí architektka
„Tato realizace mě bavila z několika důvodů. Tím zásadním byla lokace ve starší zástavbě, kde se naskytla šance většího stavebního zásahu tak, abychom docílili navržené dispozice. Současně se nám povedlo zachránit dva solitéry tehdejší doby, najít jim nové umístění a novou úlohu,“ říká architektka, která do architektonického studia de.fakto CZ nastoupila po prvním ročníku studií na Fakultě architektury na ČVUT v Praze, kde o pět let později promovala.
Vstupní chodba s úložnými prostory, pracovna, ložnice, dětský pokoj, obývací část s kuchyňským koutem a ostrůvkem, dětský pokoj, koupelna + WC, dětský pokoj
Dodnes ráda přijímá rady a zkušenosti od architekta Martina Sladkého, který v oboru působí téměř dvacet let. Oba mají rádi minimalistický nadčasový styl s individuálními solitérními prvky.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Veronika Motyčková, www.modernibyt.cz