Na konci 70. let 20. století se Hugo Eppich rozhodl, že nastal čas, aby si nechal postavit luxusní rezidenci. Stejně jako jeho dvojče, bratr Helmut. Oslovil se žádostí o návrh nového sídla stejného architekta, Arthura Ericksona. Přátelé a rodina ho odrazovali, proč oslovil zrovna jeho, že bude mít pak stejný dům jako bratr. Ovšem Hugo odolal a trval si dál na svém.

Do domu se vstupuje na úrovni prvního patra.

Do domu se vstupuje na úrovni prvního patra.

Dům postavený ve svahu má nápaditý tvar připomínající vodopád.

Dům postavený ve svahu má nápaditý tvar připomínající vodopád.

Ostatně věděl dobře, že něco takového mu nehrozí. Dům jeho bratra byl totiž postaven celý z betonu. On ale toužil po domě, kde by mohl využít materiál, jehož produkcí a zpracováním se živil. A tím je ocel a chrom.

Návrhu svého domu se dočkal v roce 1979, dokončen byl o devět let později. Protože to byl již Ericksonův druhý dům pro klienta jménem Eppich, a navíc byl určen pro druhého z bratrů, je v jeho jméně ona římská dvojka.

Ikonický dům je možné objevit ve čtvrti West Vancouver.

Ikonický dům je možné objevit ve čtvrti West Vancouver.

„Trvalo to dlouho, ale mohli jsme si tak alespoň vyrobit veškeré ocelové části sami a sami si také provést veškeré galvanizační procesy,“ cituje Huga Eppicha agentura Bloomberg. „Zbytek udělali lidé z oboru, kteří pro nás také pracují,“ dodává Eppich.

Dům pro hosty přibyl až později. I on má nevšední tvar, čelní fasáda má půlkruhový půdorys.

Dům pro hosty přibyl až později. I on má nevšední tvar, čelní fasáda má půlkruhový půdorys.

Předností takového postupu byly nejenom nepřehlédnutelné finanční úspory, konec konců, platil pouze materiál a práci lidí v továrně, ale především mohl dohlížet na kvalitu a způsob provedení každé části od začátku do konce. I díky tomu pak mohl spokojený majitel rezidence konstatovat, že jeho dům je „právě tak pevný jako perfektní“.

Také za celou dobu existence nepotřeboval žádnou opravu. Jediné, co bylo občas trochu nutné ošetřit, byl spojovací materiál mezi skleněnými luxferami. Samotná ocel a sklo však neprošly opravami nebo snad výměnou nikdy.

Architekt navrhl nejenom dům, ale také zařízení v něm.

Architekt navrhl nejenom dům, ale také zařízení v něm.

Hlavní společenská zóna s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem je v prvním podlaží.

Hlavní společenská zóna s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem je v prvním podlaží.

Ačkoli se Hugo maximálně zapojil do výroby jednotlivých částí domu, do vlastního návrhu architektovi nikterak nezasahoval. Dal mu volnou ruku, ať nakreslí cokoli, co uzná za vhodné. A ten se takové práce ujal s obrovskou radostí.

Na svažitý pozemek vymyslel několikapodlažní stavbu, jejíž každé patro je o trochu širší než to nad ním, přičemž tyto přesahující části jsou zaoblené a prosklené. Celek velice nápadně připomíná kaskádu vodopádu, přičemž právě desítky luxfer použité v ohnutých plochách tříští světelné odlesky stejným způsobem jako tekoucí voda. Ne nadarmo je dům považován za architektovo mistrovské dílo.

V domě jsou celkem tři velké koupelny.

V domě jsou celkem tři velké koupelny.

Na každém kroku je zřejmá vysoká řemeslná zručnost, s níž je dům postaven a zařízen.

Na každém kroku je zřejmá vysoká řemeslná zručnost, s níž je dům postaven a zařízen.

Jako návdavek architekt navrhl také většinu vnitřního vybavení. Z jeho pera vzešly návrhy jídelních stolů, židlí, menších odkládacích a konferenčních stolků a Eppichova továrna je zase všechny vyrobila. Sám architekt se svého času nechal slyšet, že právě tento dům je jeho nejkomplexnější prací, kterou kdy odvedl.

Dům má plochu 557 m² a má celkem čtyři ložnice, které doplňují tři koupelny a jedna toaleta. Pro hosty je pak určen později dostavěný samostatný domek, který rezidenci přidává dalších 93 m².

Eventuální chlad chromované oceli, skla a kamene vyvažují dřevěné stropy.

Eventuální chlad chromované oceli, skla a kamene vyvažují dřevěné stropy.

Hosté vstupují do domu na úrovni prvního patra, kde je obývací pokoj, kuchyň a jídelna. Právě odtud se vychází ven, na terasu, kde je velký vyhřívaný bazén, který na zahradě ještě doplňuje dvojice jezírek a potok.

Ložnice majitelů je o patro výš, kde je rovněž pracovna. Další tři ložnice jsou naopak v přízemí. Nejspodnější podlaží, které je zcela ukryto pod domem a zanořeno do svahu, ukrývá multimediální místnost.

V nejvyšším podlaží domu je ložnice majitelů.

V nejvyšším podlaží domu je ložnice majitelů.

Oblé hrany jsou vytvořené z luxfer.

Oblé hrany jsou vytvořené z luxfer.

Pětičlenná rodina Huga Eppicha se nastěhovala do domu v roce 1988 a manželé v něm bydlí dosud. V listopadu se ale sídlo objevilo na trhu za částku 16,8 milionu kanadských dolarů (cca 286,5 milionu korun). Důvod je prostý, oběma majitelům je již přes 80 let a dům je pro ně příliš velký.

Jak upřesňuje kanadský web Vancouver Courier, Eppichova dvojčata se pro prodej opět rozhodla v obdobném čase. Svůj dům Eppich House I. totiž nabízí k prodeji i Hugův bratr Helmut. I on usoudil, že bude pohodlnější přestěhovat se do něčeho menšího.