Palác na první pohled působí nenápadným dojmem, a tak není divu, že pro většinu turistů není ani zdaleka tak známý jako například nedaleko stojící Obecní dům. Vydají-li se návštěvníci Prahy na druhou stranu od paláce, narazí na historickou budovu Masarykova nádraží.

Palác Špork při pohledu z Hybernské ulice

Palác Špork při pohledu z Hybernské ulice

S přípravou rekonstrukce paláce začala společnost Sebre, jež byla jejím investorem, v roce 2012. Stavební práce na paláci vypukly pak o tři roky později. Autorem návrhu projektu je architekt Stanislav Fiala z ateliéru Fiala+Němec. Dílo bylo dokončeno v roce 2017.

Strana paláce, která směřuje k náměstí Republiky.

Strana paláce, která směřuje k náměstí Republiky.

Původně barokní palác měl už od začátku 20. let minulého století z minulosti zachované pouze průčelí, za ním vyrostl komplex Agrobanky, jejíž hlavní budovu navrhl slavný český architekt Josef Gočár.

V roce 1948 byl palác znárodněn a v následujících letech jej potkal podobný osud jako mnoho jiných budov. Někdejší elegantní interiér se začal ztrácet a rozplývat vlivem necitlivých architektonických zásahů a úprav.

Předsálí historické zasedací síně navodí v návštěvnících už patřičnou atmosféru.

Předsálí historické zasedací síně navodí v návštěvnících patřičnou atmosféru.

V budově sídlily především státní instituce, mj. Středisko pro rozvoj silnic a dálnic, do roku 2012 byl palác v majetku Českých drah.

Historické zasedací síni nijak neubírá na atmosféře ryze moderní nábytek.

Historické zasedací síni nijak neubírá na atmosféře ryze moderní nábytek.

Cílem současné rekonstrukce bylo proto především vnést do paláce dostatek denního světla a vzduchu.

I nadále velká část podlaží zůstává využita jako kancelářské prostory, v přízemí jsou ovšem restaurace - novým životem se rozproudila střecha s terasou a zelení, která nabízí hezký výhled na pražské Staré Město.

Odhalené betonové stropy jsou jednou z novinek interiéru paláce.

Odhalené betonové stropy jsou jednou z novinek interiéru paláce.

Architekti, jinak řečeno, si vytkli za cíl vrátit palác k účelu a stylu, které měl před pozdějšími zásahy. Snažili se zachovat gočárovskou kvalitu, ale budovu přestavěli a dále rozvinuli.

Technicky řečeno to znamenalo svázat původní konstrukci zděných staveb a zesílit ji vloženou železobetonovou kostrou. Mezi dvorní křídla přibyla vestavba a nad částí domu střešní dvoupodlažní nástavba. Veškeré nově doplněné prvky mají železobetonový skelet.

Nejvyšší podlaží vestavby slouží jako relaxační zóna.

Nejvyšší podlaží vestavby slouží jako relaxační zóna.

Architekti odstranili spoustu později přidaných úprav a doplňků, aby mohly vyniknout původní prvky ve své jednoduchosti a kráse. Podařilo se restaurovat některé tapety, umělý mramor i dobovou dlažbu a kování ještě z dob první republiky.

Autoři projektu nechali nově odkrýt betonové stropy a sloupy, přidali skleněné příčky a průhledy. To vše s ohledem na zachování variability prostoru, která stále umožňuje otevřenou dispozici, anebo naopak jeho rozdělení dle aktuální potřeby.

Interiér a atrium vestavby paláce

Interiér a atrium vestavby paláce

Dle přesvědčení autorů veškeré provedené úpravy paláce prospějí i méně využívanému výběžku nedalekého náměstí Republiky a pomohou jej oživit. I to bylo důvodem k přihlášení díla do soutěže Stavba roku 2018.

Situace

Situace

Následují půdorysy pouze klíčových podlaží a střechy.

Přízemí paláce

Přízemí paláce

První patro

První patro

Třetí patro

Třetí patro

Šesté patro

Šesté patro

Střecha

Střecha