Stavba od architekta Augusta Prokopa má nesouměrnou dispozici, obracející se hlavní stranou k řece. Zvýšené přízemí architekt navrhl jako sestavu reprezentativních místností s hlavním prostorem jídelny a s předloženou terasou, přístupnou po kamenném dvouramenném schodišti.

Na jídelnu navazoval vpravo kuřácký pokoj ve věži, spojený s terasovou verandou. Na opačné levé straně byla místnost k posezení s přiléhajícím skleníkem.

Nákes dokládá inspiraci zámeckými stavbami.

Nákres dokládá inspiraci zámeckými stavbami.

FOTO: Archiv publikace Slavné brněnské vily

V hlavním podlaží měli majitelé k dispozici tři ložnice, koupelnu a schodiště na půdu, částečně vyplněnou dalšími třemi pokoji.

Hospodářské vybavení - kuchyně, spíž, prádelna, sklepy a umělá jeskyně s lodžií pod terasou - zaujímalo spolu s bytem zahradníka a pokojem pro služebnou suterén.

V přízemí bylo hodně prostor vyhrazených kuchyňskému provozu.

V přízemí bylo hodně prostor vyhrazených kuchyňskému provozu.

FOTO: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Výraznou plasticitu vily umocňuje vyznačení kvádrového zdiva, řada architektonických detailů i kontrastní barevnost. Fasádní plochy měly červené, architektonické články pak šedé omítky.

V horních patrech byly klasicky ložnice.

V horních patrech byly klasicky ložnice.

FOTO: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Podle dobového svědectví se musel architekt vyrovnat s poměrně omezenými finanční prostředky.

Hermina Ripková chtěla, aby vila nesla rysy německé renesance. Tento požadavek nebyl v rozporu s celkovou dobovou tendencí, která ze stylových, ale i nacionálních důvodů opouštěla kosmopolitní italizující neorenesanci a nahrazovala ji inspirací severskou renesancí nebo manýrismem. Nicméně z dispozičního řešení vily se úplně nevytratil ani jižanský styl bydlení.