Inspirativní prostředí kudlovských filmových ateliérů do velké míry spoluvytvářelo kulturní atmosféru baťovského Zlína a přitahovalo sem celou řadu tvůrčích osobností.

Od roku 1946 mezi ně patřil i skladatel filmové hudby Zdeněk Liška. Ten napsal pro cestovatele Zikmunda a Hanzelku hudbu k filmům Z Argentiny do Mexika, Afrika I a II. Liška měl možnost navštívit jejich domy s rozsáhlými pracovnami a archivy, proto se také obrátil na jejich architekta.

Fasádě dominuje režné zdivo.

Fasádě dominuje režné zdivo.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Zlínského kraje

Investičně náročnou stavbu umožnila Liškovi realizovat jeho velká pracovitost, která fascinovala všechny, kdo s ním spolupracovali. Liškova vila je završením trojice vil, které ve Zlíně v padesátých letech architekt Zdeněk Plesník vyprojektoval.

Tvar stavby je uzpůsoben terénu pozemku.

Tvar stavby je uzpůsoben terénu pozemku.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Zlínského kraje

Obvodové zdivo kombinuje nosné cihlové části s železobetonovým sloupořadím a kamennými pilíři. Arkýř fasády navazuje na podobu vil zmíněných cestovatelů, přiznává ale navíc ocelové nosné prvky.

Pohled na stavbu s ještě nedokončeným velkým pásovým prosklením.

Pohled na stavbu s ještě nedokončeným velkým pásovým prosklením.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Zlínského kraje

Dispozice domu je větrníková a rozvíjí se od ústředního schodiště. Jižní část přízemí domu tvořil spojitý prostor rozdělený symetricky mezi hlavní obytnou místnost a pracovnu, které byly navzájem oddělitelné posuvnou stěnou.

Spojení vnitřního prostoru se zahradou zprostředkovávalo náznakový otevřený vnitřní protor domu s bazénem na západní straně vily.

Hllavní obytná místnost a pracovna byly navzájem oddělitelné posuvnou stěnou.

Hllavní obytná místnost a pracovna byly navzájem oddělitelné posuvnou stěnou.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Zlínského kraje

Zlínské období Liškova života skončilo v sedmdesátých letech. Tehdy se skladatel rozvedl a znovu oženil a jeho novým domovem se stala Hlásná Třebáň. Kudlovskou vilu skladatel prodal Československému státnímu filmu.

Nákres vily ilustruje její zamýšlenou podobu, kterou se podařilo dodržet.

Nákres vily ilustruje její zamýšlenou podobu, kterou se podařilo dodržet.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Zlínského kraje

V roce 1975 byla vila bez větší újmy uzpůsobena pro potřeby Studia krátkého a loutkového filmu. V devadesátých letech pak přešla do soukromých rukou a během několika let bez údržby a zajištění byla vandaly proměněna v ruinu. V letech 2007 až 2008 nastala radikální přestavba a rozšíření domu pro nového majitele.