Okolí bazénu sluší designové prvky, základem je bezpečnost

Okolí venkovního bazénu by mělo být upraveno tak, aby použité materiály barevně, případně strukturou i skladbou ladily s fasádou domu, se vstupními dveřmi, s rámy oken a ostatními prvky zahrady. Přitom musejí zvládnout sousedství s vodou, v níž je často obsažena speciální chemie, dále intenzivní sluneční svit v létě a v zimě dlouhodobé vlhko či mráz.

Počítáme s tím, že plocha navazující na bazén má nejen umožnit pohodlný a bezpečný přístup do vody, ale také sloužit k opalování, k posezení apod. U zastřešeného typu necháme potřebné místo, kam budeme kryt odsouvat.

Filtraci a ostatní technologii dáme do technické místnosti domu, ne však dále než 15 m od bazénu a ne výše než jeden metr nad jeho hladinou. Pomocné technologie (solární panely, tepelné čerpadlo) umístíme v jeho blízkosti, případně na dům (střecha, stěny), ušetříme tak prostor v zahradě.

Podloží před instalací plochy je nutné vždy odvodnit a zařídit, aby z něho dešťová voda odtékala spádem. U zpevněných ploch je dobré použít odvodňovací prvky. Zajímáme se o návod k pokládce konkrétního materiálu, svěřit ji můžeme zkušenému odborníkovi, který ví, jaký podklad zvolit. Například dřevu stačí rovný s drenáží.

Kamenný koberec pokládáme na nové i staré a nerovné betonové plochy. Je vhodný i na zámkovou dlažbu, je-li uložena do podkladního betonu. Dokonale rovné úložiště vyžaduje velkoformátová dlažba, dřevoplastová prkna potřebují správně připravené odvodněné, vyspádované podloží a mají vlastní podpůrnou konstrukci.

Praktičtější volbou než plochy vysypané kamínky, mlatem (směs mechanicky zhutněného kameniva) je bezespárové řešení tvořené speciálním pojivem a směsí drceného mramoru nebo říčních kamínků, které svou plastickou strukturou přirozeně masírují chodidla.

Z kamenných koberců se nedrolí menší části, které bychom na ploskách nohou přenášeli do vody, a přitom se mohou pochlubit přírodním vzhledem, vysokou pevností a dlouhou životností.

Propouštějí vodu, díky různým rozměrům kamínků nekloužou a jsou mrazuvzdorné. Snadno se tvarují, takže vyhoví náročným liniím bazénu i designovému zvýraznění hranice mezi koupací zónou a dalšími částmi zahrady. Vybírat lze z několika barevných odstínů, designů a úprav.

Péče: Koberec udržujeme v čistotě smetákem, škrabkou s gumovou násadou, tlakovou vodou do 40 °C, párou. V zimě za pomoci dřevěného, plastového hrabla s gumovou násadou, frézou (ovšem bez řetězů!).

Použít lze běžné čisticí prostředky, odolné skvrny mohou být odstraněny např. benzínem, acetonem. V zimním období použijeme i soli, jejich roztoky.

Plochy z těchto prken spojují vlastnosti dřeva a plastu. Vyrábějí se z dřevních vláken a plastových polymerů v poměru 60:40 ve prospěch přírodního materiálu či půl na půl. Rozdíly v dřevoplastových prknech od různých výrobců jsou v použitém poměru dřeva a typech plastu, což má vliv na vlastnosti i vzhled materiálu.

Pozor! Někteří výrobci nahrazují dřevo drtí z bambusu, rýžových plev, materiál pak ale nemá požadované vlastnosti! Kvalitní dřevoplastová prkna jsou od skutečného dřeva téměř k nerozeznání, nedrolí se na řezu, nepůsobí ani příliš umělým či laciným dojmem a jsou pružná.

Na rozdíl od přírodního dřeva nezarůstají mechem, nehnijí, nevsakují vodu, nevyžadují obnovu nátěrů a hlavně – nezadřeme si na nich třísky. Mají protiskluzové profily různého typu, jsou stálobarevná, zahrnují několik základních odstínů barvy dřeva. Prkna lze seříznout do zaoblených tvarů kopírujících obloukové či kulaté okraje bazénů.

Péče: Vyžadují minimální údržbu, stačí je jednou ročně omýt mýdlovou vodou, plochu ve směru prken okartáčujeme hrubším smetákem. Vhodné jsou sprcha ze zahradní hadice, tlakový čistič (pod tlakem max. 80 bar ze vzdálenosti asi 40 cm), zahradní fukar.

Dlažba musí být mrazuvzdorná a zdrsnělá. Do venkovních prostor je určená dlažba protiskluzové skupiny označené R9 a R10. Zajímáme se i o míru nasákavosti vodou, podle které volíme typ pokládky.

Je velmi tvrdá, absorbuje teplo ze slunečního svitu, plocha nás může pálit. Je praktickým řešením zvláště u bazénů obdélníkových, čtvercových tvarů. Mezi neošetřenými spárami se daří plevelu a trávě, může se z nich uvolňovat písek z výplňového materiálu. Ke kladům patří nižší cena a varianty barev, tvarů a velikostí.

Oblíbené jsou umělý pískovec, žula, keramická dlažba imitující dřevo i kámen, betonovou stěrku. Nejčastější volbou zůstává dlažba z betonu. Oblíbená je povrchová úprava raženého betonu, který vzory či strukturou připomíná keramickou, zámkovou dlažbu, vyspárované kameny, prkna ze dřeva.

Plochu dotváří i příměs minerálního barevného prachu, který po zalakování a zatvrdnutí vytvoří odolnou vrstvu připomínající glazuru.

Péče: Čištění závisí na typu materiálu. Vyhneme se agresivním kyselým prostředkům, stačí zametání, odstranění podzimního listí fukarem, mytí tlakovou vodou, párou.

Kámen je tvrdý a na slunci se zahřívá stejně jako dlažba. Využít můžeme pískovec, opuku, břidlici, čedič, porfyr, mramor i žulu. Díky velkoformátovému provedení mají kamenné povrchy minimum spár. Upravují se tak, aby nebyly kluzké, vynikají vysokou odolností proti přírodním živlům a chemikáliím, přesto je čistíme raději tlakovou vodou.

Je-li naším oblíbeným materiálem dřevo, koupíme speciální terasová prkna s vyfrézovanými protiskluzovými drážkami, impregnací a někdy i nátěry v různých odstínech už od výrobce. Použít můžeme domovský smrk, modřín, borovici.

Oblíbená jsou prkna upravená technologií thermowood, která opakovaným zahříváním a propařováním uzavře buněčnou strukturu dřeva, čímž sníží jeho schopnost absorbovat vodu a zvýší tak jeho odolnost vůči škůdcům. Blíží se tak k vlastnostem exotických dřevin, jako jsou teak, massaranduba, merbau, Ipe.

Pozor! Chlór a další látky z dezinfekčních přípravků z bazénu mohou na dřevu zanechat nehezké skvrny! Postupně pak dochází k poškození povrchu a uvolňování třísek.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: