Dům z konce 19. století stojí v polských Gliwicích. Jeho schodiště bývalo původně hrdou ukázkou tehdejší architektury. Kovové nosné prvky, vyřezávaná madla zábradlí i kazetové dveře v interiéru domu. Na stěnách bohatá štuková výzdoba, nechybělo štukové orámování stěn i stropů, včetně roset, z nichž byly zavěšeny lustry.

V průběhu časů se v domě leccos změnilo. Některé prvky přibyly. Architekti se tak nemohli snažit rekonstruovat schodiště do původní podoby, ale spíš se snažili současnou podobu přiblížit té někdejší.

V průběhu časů se v domě leccos změnilo. Některé prvky přibyly. Architekti se tak nesnažili rekonstruovat schodiště do původní podoby, ale spíše chtěli současnou podobu přiblížit té někdejší.

Když připadl architektům úkol schodiště a společné prostory v domě rekonstruovat, se smutkem zjistili, že na tom málu, které se zachovalo a přežilo veškeré rekonstrukce a úpravy z minulých časů, se prostě již nedá rozumně stavět.

Ani základní podoba schodiště a chodeb už nebyla taková, jaká bývala původně. Přibyly bezpečnostní prvky, které navíc - z logických důvodů - bylo nutné zachovat do budoucna.

Insteriér sjednocuje nenápadná šedá barva.

Interiér sjednocuje nenápadná šedá barva.

Před polskými architekty tak stály dvě možné cesty - buď interiér pojmout zcela moderně, anebo se snažit ani ne tak rekonstruovat, jako spíše tvořit v původním stylu, ale moderními prostředky. Právě pro druhou cestu se nakonec rozhodli.

Z technického hlediska je první důležitou úpravou společných prostor domu uschování maximálního množství rozvodů do nově vytvořených šachet, které jsou na potřebných místech přístupné prostřednictvím dvířek.

Druhým bodem úprav bylo odstranění štukové výzdoby, která se stejně nezachovala všude. Její zdobnost nahradily čisté a jemné linie.

Základní konstrukce schodiště je kovová.

Základní konstrukce schodiště je kovová.

Hlavním prvkem, o nějž pak architekti opřeli svou obrodu původního ducha domu, jsou však zrcadla a především světlo. Bohaté podsvícení všech nově vytvořených zdobných prvků (právě zlacené rámy situované vždy do části chodby nahrazují někdejší zdobnost štukatury) jim dává vyniknout a zároveň navozuje pocit, že se návštěvník pohybuje v mnohem větším a vzdušnějším prostoru, než tomu ve skutečnosti je.

Posledním, nikoli však nejméně důležitým krokem rekonstrukce byla volba barevné palety. Oprýskané zdi domu odhalující, jak se s průběhem let měnila barva výmalby chodeb a schodiště, dávala jasně tušit, že dům zažil z estetického hlediska zjevně leccos.

Polští architekti se rozhodli pro v jistém smyslu minimalistické řešení. Veškeré stěny a strop, ale i kovové prvky, zábradlí a příčky sjednotili čistě šedou barvou. Ta působí i jako velice klidné, důstojné pozadí pro zrcadla, která tak mají možnost ještě lépe vyniknout.

Z chodeb zmizely spousty dodatečně zaváděných instalací, zbyly jen ty, s nimiž nebylo možné hýbat. Zdobnost někdejších štuků nahrazují vyřezávané rámy zrcadel.

Z chodeb zmizely spousty dodatečně zaváděných instalací, zbyly jen ty, s nimiž nebylo možné hýbat. Zdobnost někdejších štuků nahrazují vyřezávané rámy zrcadel.

Výsledkem rekonstrukce schodiště a chodeb domu je dostatečně neutrální, ale přitom zároveň dostatečně zajímavý společný prostor pro všechny obyvatele domu, jenž je navíc na jedné straně plně moderní, ale na druhé elegantním způsobem připomíná historii a styl, ve kterém byl dům postaven.

Původní vzhled společných prostor v domě

Původní vzhled společných prostor v domě