Je zřejmé, že rozvody odpadů ve spodních patrech mrakodrapů jsou směrovány tak, aby se rychlost jejich obsahu zpomalovala a nedocházelo ke zpětným rázům. Kromě toho, v domech o dvaceti a více podlažích jsou toalety v prvních patrech připojeny na vlastní samostatné stoupačky, právě proto, aby je zpětně vzestupující obsah odpadního potrubí nezaplavoval.

Samozřejmě, systém stoupaček a odpadního systému v každém mrakodrapu se poněkud liší. Konkrétní podoba se odvíjí od toho, kolik a jaké typy zařízení jsou do něj připojeny a jaký objem odpadu lze očekávat, že v průběhu dne vyprodukují.

Kdo by si ovšem představoval, že odpadní systém v mrakodrapech vypadá v podstatě hodně podobně jako ten, který je v paneláku nebo v rodinném domě, velice by se podivil. Mrakodrapy, které mají velký počet podlaží, mají také velký počet obyvatel, kteří produkují velké množství odpadu. Jinými slovy, když jde o mrakodrap, musí se vše počítat ve velkém. V praxi to znamená, že trubky odpadního systému jsou mnohem širší než ty běžné, které se používají ve standardních objektech.

Trubky jsou obvykle vyrobené z PVC, ale je pravdou, že v některých budovách architekti navrhují odpadní systém z litiny. To bývá hlavně kvůli odolnosti vůči krysám, požárům a také kvůli mechanické odolnosti vůči tlaku, který obrovské množství odpadu na odpadní potrubí vyvíjí.

Podle odborníka Marka Briggse, který se vyjádřil pro britský deník Daily Mirror, je právě odpadní systém nejpřehlíženějším druhem technologického vybavení těchto budov. Přitom jeho návrh je minimálně stejně složitý a komplikovaný a vyžaduje stejnou pečlivost jako návrh jakéhokoli jiného rozvodu v těchto budovách.