Hlavní obsah

Dobře vymyšlená dřevostavba se stala domovem pro mladou rodinu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Veronika a Petr jsou mladí manželé, kteří se rozhodli postavit si menší dřevostavbu na druhém konci pozemku, který původně patřil Petrovým rodičům. Chtěli hezké bydlení, které by jim pomohl navrhnout architekt, i když měli ze začátku obavy, že to bude stát hodně peněz.

Foto: Jan Homola

Stavba má na první pohled nenápadný vzhled.

Článek

Na první pohled nás tato dřevostavba zaujala svým velmi nenápadným vzhledem. Z uliční stany je vidět jen rovná stěna a pár úzkých podlouhlých oken.

Naopak směrem do zahrady se celá stavba otevírá, a to nejen velkými okny, ale i dobrým propojením domu se zahradou. Zajímavé je také to, že podkroví je jen v polovině domu.

Foto: Jan Homola

Na straně do ulice je dům takřka celý uzavřený.

Dispozičně se jedná o 4+kk. V přízemí je kuchyně, obývací pokoj, koupelna a ložnice spojená s dětským pokojíkem. Prosvětlený obývací pokoj je důmyslně propojen s kuchyní dvěma schůdky, které vznikly z důvodu velké svažitosti pozemku.

Prostorná ložnice je prozatím spojena s dětským pokojíkem, což dává do budoucna možnost oddělit oba pokoje příčkou. Po schodišti z masivního dřeva se dostaneme do podkroví, kde je další pokoj s balkónem, sloužící nyní jako pracovna.

Foto: Jan Homola

Naopak, směrem do zahrady je většina jeho fasády otevřena.

Zeptali jsme se majitelů, jak stavba probíhala, s čím se Petr a Veronika potýkali, a jak se jim v domě žije.

Proč vás napadlo postavit si dům právě na tomto místě? Na první pohled je tato část pozemku celkem svažitá.

Po svatbě jsme bydleli v domě u Petrových rodičů. Bylo to fajn, ale chtěli jsme vlastní bydlení. Začali jsme se rozhlížet po různých pozemcích, ale buď byly hodně drahé, nebo daleko. Napadlo nás tedy, zda by bylo možné odkoupit kus zahrady Petrových rodičů a postavit si dům tam.

Začali jsme na tom pracovat a pustili se do toho. Nakonec nebylo nejvíce peripetií s úřady, jak jsme očekávali, tam to šlo celkem dobře, ale nejvíc nám dali zabrat v bance.

Foto: Jan Homola

Police na knihy apod. stačilo jen připevnit vruty do stěny.

Dům ale stojí, takže vše nakonec dobře dopadlo.

To ano, ale trvalo přibližně tři čtvrtě roku, než jsme vyběhali všechny náležitosti a než nám banka hypotéku schválila. To nás zdrželo a manželka musela kvůli tomu dokonce změnit i zaměstnání. Samotná stavba byla postavena podstatně rychleji.

Foto: Jan Homola

Co vás přivedlo na myšlenku postavit si místo zděného domu dřevostavbu?

Hlavní důvod, proč jsme nechtěli zděný dům, ale dřevostavbu, byly zkušenosti. Manželka rekonstruovala zděný dům, když ještě žil její otec, a já jsem stavěl s rodiči zděný dům, který stojí tady pod námi. Protože tohle máme oba za sebou, víme, že je stavba zděného domu velmi časově náročný proces.

Proto byl pro nás čas, za který lze postavit dřevostavbu, jedním z hlavních rozhodujících argumentů. Současně jsme uvažovali nad nízkoenergetickým domem. Chtěli jsme, aby byly náklady na provoz nižší.

Foto: Jan Homola

Úzká okna, která návštěvník spatří na čelní straně domu, vedou do kuchyně.

Byly nějaké důvody, které vás od dřevostavby odrazovaly?

Musíme přiznat, že obavy byly hlavně z hlodavců a z hluku. Další obavou byly finance a to, zda si vůbec můžeme dovolit postavit individuálně navržený dům. Chvíli nám také na začátku trvalo, než jsme se vůbec v dřevostavbách trochu zorientovali, protože jsme nevěděli, že jsou různé skladby stěn a každá firma domy vyrábí a staví jinak.

Foto: Jan Homola

Jednou z předností domu, kteoru si majitelé pochvalují je rychlost, s jakouk jej lze v zimě vytopit.

Zkuste nám trochu popsat, jak vaše stavba probíhala.

Samotná stavba byla opravdu to nejrychlejší. Stavět se začalo 2. července a na konci měsíce jsme se už stěhovali, protože bylo hotovo. První přijely vyrobené celé stěny i střešní panely na kamiónech a druhý den stavba stála a byla zakrytá. Zbytek měsíce se pak dodělávaly některé detaily zvenku domu a vnitřní práce jako rozvody, obklady, podlahy atd.

Foto: Jan Homola

zatímco administrativní příprava stavby domu zabrala třičtvrtě roku, vlastní stavba trvala jen měsíc.

Co vás na stavbě nebo bydlení nejvíce překvapilo?

Určitě ta rychlost stavby, ta byla až závratná. Sice nám říkali, že to bude rychle, a termíny byly dané, ale se zkušenostmi v normálním stavebnictví, kdy člověk uháněl jednoho řemeslníka i měsíc, aby se vůbec přišel podívat, jsme na to příliš nespoléhali.

Foto: Jan Homola

Prostorná ložnice je zatím propojena s dětským pokojem.

Samotné stavbě vaší dřevostavby ale hodně přecházelo…

Celé to byla tak trochu náhoda, které jsme šli ale napřed. Už jsme věděli, že chceme stavět dřevostavbu, a objížděli jsme různé výstavy a veletrhy a zjišťovali, s kým bychom chtěli stavět. Chtěli jsme někoho, u koho budeme mít záruku, že to udělá dobře. Měli jsme totiž zkušenost přímo v našem městě, kdy stavba jedné naší známé nedopadla zrovna nejlépe, a i další přátelé náš upozorňovali, že ne každý, kdo staví, to dělá fakt dobře.

Hledali jsme proto docela dlouho, a pak jsme narazili na Vesper a jejich stránky a reference. Dívali jsme se, co dělají, a pak, když manželka viděla „Ježka“ (referenční dům, pozn. redakce), víceméně bylo hned rozhodnuto. Líbilo se nám, že nedělají typové domy, ale individuální stavby, a na každé je něco zvláštního, jiného.

Foto: Jan Homola

Ložnice je umístěna v přízemí domu.

Jak vůbec vznikl samotný návrh?

Muselo se skloubit více věcí. V první řadě do návrhu vstupoval pozemek, který je dost svažitý a ještě blízko cesty. Potom jsme měli poměrně limitovaný rozpočet, ale nechtěli jsme se vzdát architektury a toho, aby se nám dům líbil. Díky tomu všemu je dům relativně malý, ale úplně nám stačí a vyhovuje.

Když je to šikovně vymyšlené, tak nepotřebujete zbytečné desítky metrů navíc. Máme radost z toho, jak se nám tu dobře bydlí. Cítíme se tu opravdu lépe i v porovnání s daleko většími domy, kde vidíme, že jsou velké úplně zbytečně, a to jenom proto, že nejsou vymyšlené na míru.

Foto: Jan Homola

Po schodech se vystupuje do podkroví, kde je jediný pokoj. Slouží jako pracovna.

Ve vašem domě bydlíte přes 2,5 roku, jaké jsou tedy podle vás praktické výhody, které plynou z toho, že jste se rozhodli pro dřevostavbu?

Líbí se nám rychlost, s jakou jsme schopni domek vytopit. Naopak v létě i v horkých dnech je tu velice příjemně. Zatímco rodiče mají doma vedro, tady je fajn. Také je dům vzdušný a velice snadno ho vyvětráme. Mně se také líbí, že když potřebuju něco přivrtat, jde to velmi snadno. Když jsem kotvil větší kusy nábytku, tak jsem nakouknul do plánů, kde jsou trámky, a některý z nich trefil. Klasické věci jako police na knihy stačí jenom připevnit vruty do stěny, žádné vrtání a hmoždinky.

Foto: Jan Homola

Rodina žije v domě již dva a půl roku. Kromě jistého hluku způsobovaného deštěm dopadajícím na plechovou střechu na něm nenalezli žádného jiného nedostatku.

Kde vidíte případnou slabinu vašeho domu?

Jediné, co nám trochu vadí, je hluk, když prší. Déšť dopadající na plechovou střechu dělá rachot. Jinak jsme za dva roky bydlení asi žádnou další nevýhodu nenašli.

Foto: Vesper Project

Půdorys přízemí

Foto: Vesper Project

Půdorys podkroví

Údaje o stavbě:

Zastavěná plocha: 81,5 m2

Užitná plocha: 89 m2

Třída energetické náročnosti: B

Návrh a projekt: Vesper Project

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám