Hlavní obsah

Rovné střechy nestárnou, krášlí domy na vesnicích i ve městech

Právo, Zdeněk Smíšek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Střecha rovná, pultová, nebo šikmá, sedlová? Otázka diskutovaná s podobným závěrem jako ta, zda bylo dříve vejce, nebo slepice. Jisté je, že mnohde mají odborníci pravomoc rovnou střechu nepovolit. Ale jsou i architekti, a příklady z historie, kteří jim v praxi dokazují, že to vždy nemusí být nevhodné. A třeba i na vesnicích a ve vilových čtvrtích měst.

Foto: Milan Malíček, Právo

Když je parcela dostatečně velká, zastavěná plocha ji neznehodnotí.

Článek

K tomu jako argument architekti i uživatelé dodávají elegantní nadčasovost nenarušující okolí, praktičnost a dnes i spolehlivost. Patří k nim i zkušený architekt Josef Macas, který nám dopomohl k návštěvě několika domů v okolí Pardubic.

Byli jsme vítáni, už proto, že domy projektoval náš průvodce a naši hostitelé si výsledek spolupráce s panem architektem pochvalují i po třiceti letech.

Navštívili jsme přízemní stavby, které efekt rovné střechy ještě více umocňují. Hlavně tím, že obývací pokoj a dětské pokoje jsou na terénu spojeny velkými prosklenými portály se zahradou a terasou. A netřeba ze žebříků, neřkuli z lešení, natírat dřevem obložené štíty!

Návraty nejen k přírodě

Do domu, kde vyrůstala a postavil ho její otec, se paní Mrázová se svojí rodinkou vrátila ráda.

„Do Prahy jsme šli kvůli manželově práci. Bydleli jsme tam v domě bez výtahu, v podkrovním bytě, který měl jen střešní okna. Tady jsme uprostřed zahrady.“

Foto: Milan Malíček, Právo

Funkcionalistický dům byl na předměstí Pardubic kolaudován už v roce 1982, ale po částečné úpravě v interiéru působí jako novostavba.

„Už tenkrát to bylo nadčasové a sousedi se chodili ptát, jestli se tu staví samoobsluha. Půdorys domu je 9 x 19 m. Děti byly malé, tak jsme osázeli keříky i hranu zídky nad vjezdem do garáže pod úrovní terénu. Naopak mírně nad terénem je ložnicová část. Obývací pokoj s velkými okny je ve slunečných dnech vyhříván a vytápění se automaticky vypíná.“

Pan architekt dodává: „Tenkrát se častěji dělaly podsklepené domy. Tady je pod zvýšenými ložnicemi dvojgaráž, dílna a potravinový sklípek. Dnes se staví vše na rovině, jen na základové desce, a pak se na pozemku dostavují různé domky, které narušují estetiku životního prostředí.“ Tehdy tu byl problém s povolením rovné střechy.

Foto: Milan Malíček, Právo

Odstraněním dveří a následným rozšířením vstupu do kuchyně se prostor propojil i opticky ještě více zvětšil.

„Dnes by možná vůbec neprošla, ale jsme přesvědčeni, že takovéto řešení okolí neubližuje, naopak ho zpestřuje a uklidňuje.“ Nejzásadnější rekonstrukcí tu byla výměna starých oken za plastové s trojskly. Současnou podobu má interiér šest let.

„Jednou jsem tu měla na poradu designérku, ale vlastně nebylo moc co řešit - navrhla nám barevné řešení. Jen jsme zvětšili vchod do kuchyně, kde byly dříve klasické dveře. Zbývající ostatní dveře jsme vyměnili za nové a dveře z obývacího pokoje do hostinského jsme dali skleněné, aby se prostor ještě více odlehčil,“ vypočítává mladá paní domu. Po pár schodech se vchází do ložnicové části.

Foto: Milan Malíček, Právo

Mladá rodina vtiskla proměnou interiéru staršímu domu moderní ráz a potvrdila tak jeho celkovou nadčasovost.

„Když k nám přijde návštěva, tak se často diví, kdyže jsme stavěli. Vůbec je nenapadne, že dům je jenom nově zařízen. Závidí nám propojené bydlení se zahradou, celkovou praktičnost, projevující se třeba i při úklidu nebo vytápění. Vyrůstala jsem tady od šesti let a pamatuji si, jak mamka stavbu prožívala a bavilo ji zařizování. Mám to asi po ní a také mě to těší,“ dodává maminka dvou dcer.

Rodinná štafeta

Že podsklepený přízemní dům s rovnou střechou má své kouzlo i v členité zahradě, jsme viděli u rodiny Zdeňka Zelendy v obci Topol u Chrudimi.

Foto: Milan Malíček, Právo
Foto: Milan Malíček, Právo

Dům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let využívá členitosti terénu. Z jedné strany vypadá jako přízemní, od příjezdové cesty jsou patrná dvě podlaží.

Na velkém pozemku tu ještě stojí sousední dům, který chtěli naši hostitelé před lety rekonstruovat, ale nakonec se rozhodli postavit nový.

„Hlavně díky radě pana architekta. Moje maminka měla představu, že na starém domě přistavíme patro a tam budu bydlet já s rodinou. Ale slovo dalo slovo a možnosti parcely rozhodly, že postavíme vedle. A nelitujeme, naopak,“ ohlíží se činorodý důchodce pan Zelenda až do roku 1969, kdy se stěhovali do nového - byť jen o pár metrů dál.

Foto: Milan Malíček, Právo

Originálně a nadčasově je řešen i obývací pokoj sousedící s jídelnou. I z těchto míst je přímý vstup na zahradu.

Dům je zasazený do svahu tak, že z pohledu od silnice je dvoupodlažní a ze zahrady jednopodlažní. Téměř bez schodů.

Foto: Milan Malíček, Právo

„Opravdu to oceňuji, včetně toho, že máme v jedné rovině i WC a k tomu kousek od ložnice. V přízemí - suterénu máme hostinský pokoj a možná se tam za pár let přestěhujeme a celé podlaží uvolníme mladým. Tak takový je koloběh života, utíká to a střídají se tu generace,“ konstatuje spokojený Zdeněk Zelenda - bývalý motokrosový závodník a otec dvou dcer a syna Jarmila, který byl dvakrát mistrem republiky v motokrosu. Jednou v juniorech a jednou v družstvech.

V zadní části rozsáhlého pozemku mají krátkou cvičnou motokrosovou dráhu pro trénink dětí! Nenudí se tu nikdo.

Foto: Milan Malíček, Právo

Z jednotlivých pokojíků - ložnic vedou velká okna na útulnou terasu s bazénkem.

„Střechu jsme nedávno rekonstruovali - hlavně kvůli zateplení, původně jsme tam dávali nevypálenou škváru, takže oplechování pod ní rezlo. Jinak se vše k naší spokojenosti i po letech osvědčuje. I řešení interiéru.“

Pohoda i pro vnoučata

A opět rovná parcela, zvýšená nad komunikací, tentokrát s linií lesa hned za příjezdovou komunikací na kraji Pardubic, Na Dubině.

Foto: Milan Malíček, Právo

Kontakt s respektovanou přírodou je tu jedním z hlavních bonusů pohodlného bydlení.

I tady to stále sluší přízemní stavbě s obdélníkovým půdorysem, která by vzhledem k obytné ploše vydala na nepřehlédnutelný dvoupodlažní dům s podkrovím. Ale ten by stínil nejen sousedům a zakrýval by i výhled na vzrostlé stromy.

Manželé Sivokovi jsou už také hezkou řádku let spokojeni s projektem podle rukopisu pana architekta Macase. I zde výrazně prosklený obytný prostor dopřává dostatek slunečního svitu i přímý vstup na zahradu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Varianta přízemního domu s rovnou střechou v Trnové vyhovuje starším i dětem.

„Dneska hlavně opravdu oceňuji, že nemusím nic natírat, a když, tak všude dosáhnu,“ konstatuje pan inženýr Sivok, užívající si zde s manželkou důchod i čekáním na návštěvu vnoučat.

„I naši sousedé si před lety mysleli, že se zde staví samoobsluha, ale dodnes nemáme na dispozičním řešení co měnit. Jediné schody jsou tady do technického podlaží, kam dnes ani nemusíme chodit. Spoustu úložného prostoru máme v dlouhé chodbě vedoucí k jednotlivým malým pokojům.“

Foto: Milan Malíček, Právo

Dnes tak moderní částečné propojení kuchyně s obývacím pokojem se i zde osvědčuje přes třicet let.

„Bezbariérový přízemní dům - s rovnou střechou - se nedělá kvůli tomu, že jednou budeme staří. Výhodou je i pro mladé rodiny a malé děti. Přímým vstupem na zahradu si navíc zvětšíte přirozeně obytný prostor. A zásadní je i snadnější údržba bez práce ve výškách,“ uzavírá naší společnou exkurzi pan architekt, který dnes již se svojí dcerou a synem (také architekty) doporučuje klientům projekty, které respektují okolí, řeší obytný prostor spojený se zahradou bezbariérově a s garážovým stáním a sklady v domě. A pokud možno s rovnou střechou.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám