Článek
Via Appia Antica, jak už její název vypovídá, je komunikací vybudovanou v době starověkého Říma. V roce 312 př. n. l. se ujal vlády cenzor Appius Claudius Caecus a ten začal neprodleně, aniž by čekal na schválení Senátu, budovat.
Jedním z jeho počinů byla právě i Via Appia, strategická cesta vedoucí od městských hradeb Říma od brány Porta San Sebastiano až do města Capua v Kampánii. Po 195 km dlouhé silnici zásoboval Řím svou armádu, která díky této podpoře nakonec zvítězila nad Samnity, zahnala je do hor a oblast získala. Později byla cesta protažena až do přístavu Brindisi.
Dnes je turistickou atrakcí, součástí chráněného území s mnoha památkami z období Římské republiky a císařství, nacházejí se zde například Caracallovy lázně, Aureliovy hradby, hrobka Gety, hrobka Priscilly, Maxentiův palác, mauzoleum Cecilie Metelly, bazilika sv. Šebestiána, Romulovo mauzoleum a několik katakomb.
V jejich blízkosti, přímo na ulici Via Appia Pignatelli, která je s ulicí Via Appia Antica souběžná, vlastnil staré dílny otec dvou dětí a muž s jasnou a přesnou vizí.
Obrátil se na architektonické studio Angelo Luigi Tartaglia & Armando Tomasi a práce na projektu mohly začít. Pro studio byla zakázka samozřejmě velkou výzvou, protože proměna industriální budovy v rezidenční sídlo je obrovským podnětem.
Architekti navíc s klientem spolupracují už 25 let, takže znají jeho očekávání i striktní požadavky, které uplatňoval také při transformaci tří velkých hal v budoucí domov své dcery. Ta sice neměla žádné rozhodovací právo, ale podle architekta Tartaglia byla velmi spokojená s výběrem a rozhodnutími svého otce.
Tři v jednom
Tři industriální budovy byly umístěny v různých úrovních a prvním úkolem bylo je vhodně propojit. Prvním krokem bylo odstranění centrálního pilíře a zesílení trámových konstrukcí podpírajících šikmou střechu.
Takto vzniklý prostor se stal obývacím pokojem s velkou pohovkou a několika pufy, které se mohou volně rozmisťovat podle potřeb po celé místnosti.
K obývací zóně je přilehlý tzv. hobby pokoj s koupelnou pro hosty. Schodiště z kovu a dřeva se nahoře zužuje a spojuje prostor s galerií, na níž jsou dva obdélníkové bloky a v nich umístěné koupelny. Ve speciálním kovovém povrchu bloků jsou zapuštěná svítidla dotvářející geometrický obraz, který lze vidět ze spodní obývací zóny.
Na galerii charakterizované také dvěma starověkými mramorovými vlysy upoutá pozornost i radiátor provedený jako skulptura. Na konci je pak jídelna se stolem a geometrickými židlemi One Chair od Konstantina Grcice.
Podlahy jsou pokryty masivním dřevem, které dodává prostoru příjemnou přívětivost. Kde je potřeba, je prostor oddělen skleněnými křídly s grafickým motivem různě velkých bublin v zelené barvě.
Velká pozornost byla věnována také hlavní ložnici, která tvoří samostatnou zónu skládající se ze čtyř částí – předsíně, samotné ložnice, šatny a koupelny se dvěma umyvadly a dvěma sprchami. Geometrická jednoduchost koupelny může působit malinko stroze, ale krásně.
K dětským pokojům vede z obývacího pokoje další ze dřeva a kovu vyvedené a na červeno lakované schodiště. Po jeho straně je opět vystavěný blok, tentokrát s lesklým červeným povrchem, který ukrývá koupelnu patřící k dětským pokojům. V této části bytu je také prostorný čtvercový balkón.
Geometrie řádu
Loft o ploše 250 m2 si zachovává výrazné industriální prvky, které jsou ještě akcentovány zvolenými doplňky, zejména svítidly, ale i velmi zajímavými topnými tělesy.
Na první pohled zřejmá záliba v geometrických tvarech propůjčuje interiéru řád a organizovanost, barvy do něj zase vnášejí hravost a dynamiku.
Dokonalost celého projektu je ještě umocněna unikátností místa. A člověk může jen závidět.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Martina Paulová, www.modernibyt.cz