Navrhovaný dům je umístěn na ocelovém pontonu o velikosti 13 x 13 metrů. Má dvě podlaží a nabízí svým budoucím majitelům 75 m2 plochy k obývání v přízemí, plus dalších 34 m2 v horním patře. Stavbu navíc obklopuje dalších 15 čtverečních metrů terasy, z níž bude hezký výhled na okolní krajinu.

Plovoucí dům mají vyhřívat kamna pracující s hydráty soli. Systém němečtí vědci popisují tak, že zatímco budou kamna topit, hydráty soli v trubce nad nimi budou tát a absorbovat teplo. Jakmile zcela roztají, bude možné tepelnou energii v nich takto skladovat téměř po neomezenou dobu. Takže až bude potřeba teplo z takto vzniklé tekutiny získat zpátky, zahájí se její zpětná krystalizace pomocí speciální technologie.

Nicméně, jak vědci poznamenávají, takto fungující kamna nedokážou vytopit dům během zimy. V nejstudenějších měsících roku proto navíc přijde ke slovu i zeolitové tepelné úložiště ukryté v pontonu.

„Minerály zeolitu se v létě vysuší. To je čistě fyzikální proces, naopak v zimě bude okolní vzduch dostatečně vlhký na to, aby se takto uskladněné teplo ze zeolitu uvolnilo,“ vysvětluje princip fungování Dr. Burkhard Fassauer z Institutu pro keramické technologie a systémy (IKTS).

Bez zajímavosti není ani navrhovaný systém ochlazování domu během léta. K tomu má totiž sloužit tzv. adiabatický chladicí systém. Ten, na rozdíl od konvenčních klimatizací, nevyžaduje pro svůj provoz elektrickou energii. Funguje na principu zvlhčování a následného odpařování vlhkosti. V tomto konkrétním případě bude jedna ze stran domu zvlhčována, a jak se z ní bude vlhkost prudce odpařovat, její teplota bude klesat a tím se bude ochlazovat celá obálka domu.

Způsob zacházení s vodou na hausbótu je stále ještě ve vývoji. Zkouší se pracovat s uzavřeným okruhem pro pitnou a užitkovou vodu. Aby toho bylo možné dosáhnout, vědci spoléhají především na sérii keramických membrán a různé elektrochemické a fotokatalytické procesy.

Němci se na vývoj domu soustředili se vší vážností a není příliš divu. Plovoucí domovy se u našich západních sousedů těší čím dál větší oblibě. Nejen v podobě rekreačních hausbótů, Němce láká stejně tak vidina trvalého bydlení v rodinném domě plovoucím na vodě. Největší rozvoj tohoto druhu „zástavby“ se očekává hlavně v lužické jezerní oblasti, která se rozkládá zhruba 100 km od severních hranic Německa s Českou republikou.