Nešťastnou vlastností mnoha podkrovních prostor je nemožnost účinného vyvětrání. Jestliže střecha dostatečně neizoluje a nechrání podkroví před přehříváním, nemají pak jeho obyvatelé obvykle jinou šanci, než sáhnout po ekonomicky ne úplně šťastném řešení - po klimatizaci.

Proto je u rekonstrukce střechy nebo u novostavby tolik důležité pečlivě si promyslet její skladbu. Jak s ohledem na mrazivé dny, tak na ty horké.

Vše začíná krytinou

„Nejdůležitější je omezit množství prostupujícího tepla hned na začátku. To znamená volit střešní krytinu, která odrazí co nejvíce dopadajícího tepelného záření. Kdo ví, že jeho dům bude čelit velkým letním horkům pravidelně, měl by se inspirovat ve Středomoří. Ne náhodou se v těchto oblastech používají buď pálené keramické krytiny, nebo betonové. Právě ty dokážou odrazit tepla nejvíce,” radí Jakub Dressler z odborného portálu Vseostrese.cz.

Betonové střešní tašky Terran v cihlové barvě, která patří tradičně k nejžádanějším odstínům.

Betonové střešní tašky Terran v cihlové barvě, která patří tradičně k nejžádanějším odstínům.

FOTO: Mediterran

Velmi důležitou roli podle něj hraje už barva střešní krytiny. Z hlediska množství odraženého tepla je stále ideální barvou bílá, která odrazí nejvíce záření, ovšem ne na každý dům se právě tato barva hodí. A řečeno známým reklamním sloganem, je také otázkou, jak dlouho bílá zůstane skutečně bílou.

Častěji se proto volí běžnější barvy, jako je červená nebo v případě keramické pálené krytiny tzv. režná, tedy tašky bez přidaných barevných pigmentů.

Střešní krytina z pálených tašek patří k těm, které dokáží velké množství tepelného záření odrazit.

Střešní krytina z pálených tašek patří k těm, které dokážou velké množství tepelného záření odrazit.

FOTO: Tondach

Velkou popularitu si v posledních letech získaly krytiny s černou a hnědou barvou. Jejich schopnost odrazit tepelné záření je však ve standardním provedení malá.

Výrobci se na ně proto zaměřili a v současnosti lze objevit na trhu betonové tašky s těmito barvami, které mají srovnatelnou schopnost odrážet teplo, jako například červené výrobky. Může za to speciální složení pigmentů. Při výběru krytiny je ovšem nutné se cíleně ptát po této schopnosti. Ne všechny produkty ji mají.

Dostatečné odvětrání je naprostou nezbytností

Podle odborníků stavebníci často podceňují význam důkladného odvětrání střechy. Ovšem právě vzduchová vrstva těsně pod krytinou umožňuje odvádět nahromaděné horko směrem vzhůru k hřebeni a tam je „vydechnout“.

Aby však mohl vzduch pod krytinou pohodlně cirkulovat, musí být tato vrstva vysoká minimálně čtyři centimetry, ideálně alespoň šest. Mezera je daná výškou kontralatí, na něž se upevňují střešní latě.

Kvalitní střecha musí být dobře odvětrávaná.

Kvalitní střecha musí být dobře odvětrávaná.

FOTO: KM Beta

Dalším prvkem, na nějž se výrobci střešních systémů soustředili, je tzv. difúzní fólie, která je pod kontralatěmi. Její primární funkcí je zabránit průniku vlhkosti do konstrukce střechy a naopak umožnit odchod vodních par do prostoru pod krytinou.

Výrobci tuto fólii nabízejí i v reflexní podobě, takže pak také pomáhá s eliminací množství tepla pronikajícího pod střechu.

Dostatečná izolace je základem

„V případě izolace podkroví energeticky úsporných objektů se doporučuje tloušťka izolace 30 cm a více. Standardní zateplení je však obvykle tenčí, pohybuje se okolo 22 cm, což může zamezit únikům tepla v zimě. Má-li však střecha také dobře ochránit před přehříváním interiéru v létě, je nutné počet izolačních vrstev zvýšit a zamezit tepelným mostům uvnitř střechy,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Zatepleni podkroví minerální izolací

Zatepleni podkroví minerální izolací

FOTO: AVMI (2x)

Kromě izolace mezi a pod krokvemi lze použít také izolaci nad krokve. Jsou to desky vyrobené z minerálních vláken, dřevovláknité nebo z umělých materiálů označovaných zkratkami EPS, PIR či PUR. Je-li parozábrana (jež se běžněji dává pod krokve) umístěna nad krokvemi, pokládají se až na ni, tj. přímo pod kontralatě.

Nadkrokevní izolační vrstvu se určitě nevyplatí ignorovat, protože kromě zvýšení izolačních vlastností střechy omezuje vliv tepelných mostů, které jinak v místě krokví vznikají. Tloušťka nadkrokevní izolace by měla vyrovnat tloušťku izolace použité mezi krokvemi tak, aby celek dosahoval již zmiňované síly aspoň 30 cm.

Střešní okna? Jedině s venkovními roletami

Jsou-li ve střeše okna, je zřejmé, že na jejich izolační schopnosti budeme klást stejné nároky, jaké klademe na míru a důkladnost izolace u střechy. I v tomto ohledu totiž platí pravidlo, že řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.

V případě oken máme navíc možnost zvýšit jejich izolační vlastnosti pomocí venkovní rolety. Podle výrobců jsou v horkých dnech schopny zachytit zhruba 95 procent slunečních paprsků a snížit tím vnitřní teplotu za oknem až o 7 stupňů. Naopak pak venkovní roleta snižuje tepelné ztráty z obývaného podkroví až o 17 procent.

Na tepelný komfort podkrovních prostor mají vliv i střešní okna. Jejich izolační vlastnosti může podpořit venkovní roleta.

Na tepelný komfort podkrovních prostor mají vliv i střešní okna. Jejich izolační vlastnosti může podpořit venkovní roleta.

FOTO: Velux

Venkovní roleta se vyplatí i ve dnech, kdy padají kroupy, protože chrání skleněné tabule okna před poškozením. V noci pak snižují množství hluku způsobeného například prudkým deštěm.

Zelené střechy jsou až o 55 °C chladnější, než ty klasické

Zelené střechy domům dodávají příjemný vzhled, který ocení majitel, stejně jako kolemjdoucí a sousedé. Ochlazují stavbu i okolní vzduch a v neposlední řadě narušují vznik efektu tzv. městského tepelného ostrova. Teplota zelené střechy je v letních měsících až o 55°C nižší než u klasické ploché střechy.

Hlavním problémem, se kterým se zelené střechy potýkají, bývá vysychání a nadměrné zatížení. Pokud zvažujeme skladbu s klasickým substrátem, který je schopen udržet vláhu jen při vysoké vrstvě, významně se tím zatíží střešní konstrukce.

Zelená střecha s minerální izolací

Zelená střecha s minerální izolací

Vhodným řešením jsou proto střechy se speciální (velmi nasákavou) minerální izolací, která dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro vrchní vrstvu a díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat, a ochlazovat tak nejen konstrukci střechy, ale i její okolí.

„Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Takto „ozelenit“ lze i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. A právě takových budov je ve městech většina,” doporučuje architektka Marcela Kubů.