Při rekonstrukci prvorepublikového bytu majitelé hluboce ctili jeho styl

Vše se nakonec ale podařilo a rodina Lucie bydlí v nádherném prostředí, které na člověka dýchá atmosférou prvorepublikových filmů.

Majitelka za svůj život již několik bytů rekonstruovala a dokonce spolu s manželem postavili i dům, takže zkušeností, dobrých a bohužel i těch špatných, měla dostatek.

„Byt jsme chtěli rekonstruovat s co největší úctou k původním materiálům a provedení. Různé stavební firmy a architekti nás sice přesvědčovali o nutnosti vybourání nádherných dveří z masivu s původními funkcionalistickými a funkčními klikami, či poukazovali na nevyhovující stav původních, velice kvalitních dubových parket a navrhovali jejich likvidaci.

My jsme se ale nenechali odradit a nakonec našli architekta se stejným cítěním, jaké máme my, i stavební firmu se skvělým přístupem," popisuje Lucie úvodní fázi rekonstrukce bytu v činžovním domě s celkovou plochou podlah 130 m2.

„Když jsme byt získali, byl téměř v původním stavu. Měl staré obklady koupelny a toalety, v kuchyni funkcionalistická kachlová kamna, která již bohužel nešla využít," říká majitelka, která chválí i praktickou a naprosto vyváženou dispozici.

Vstupuje se do vzdušné chodby velkorysých rozměrů, odkud na levé straně vedou dveře do tří pokojů podobné velikosti. Slouží jako ložnice, dětský pokoj a obývák. Napravo od vchodu jsou dvoukřídlé dveře, jež příjemně osvětlují vstupní chodbu.

Ty vedou na zasklenou lodžii, kterou mladá rodina využívá jako prádelnu se sušárnou. Na pravé straně chodby jsou rovněž dveře do koupelny, kde nově přibyl sprchový kout, a na toaletu. Konec chodby pak ústí do jídelny s kuchyní.

Právě posledně jmenovaný prostor prodělal při rekonstrukci největší změnu. Dříve byla kuchyně na místě současné jídelny a za ní byly dvě malé místnosti - spíž a pokoj pro služku. Majitelé po určitém váhání nechali nakonec zadní stěnu vybourat, obě místnůstky spojili a kuchyni přenesli do těchto míst.

„Z prostoru kuchyně jsme udělali jídelnu, volně propojenou s chodbou. Bylo však nutné doplnit na podlaze parkety, což se panu parketáři povedlo na výbornou. Sehnal staré parkety s patinou a plynule navázal na původní podlahu, čehož si nezasvěcený člověk ani nevšimne," pochvaluje si Lucie.

Menších užitkových místností bylo v bytě více. Někdejší šatnu majitelé proměnili na komoru a přesunuli její vchod do kuchyně. Dokonce se podařilo přenést dveře i se zárubní.

Majitelé nechali restaurovat veškeré dveře, včetně klik. Na vchodových dveřích je nyní hezky patrná kresba dýhy, na interiérových dveřích ponechal restaurátor záměrně patrné tahy štětcem tak, aby vypadaly jako z doby svého vzniku.

Jedním z mála ústupků moderní době byla nakonec nezbytná výměna oken. Majitelé zvolili plastová, ale jejich poněkud "umělý" vzhled vyvážili interiérovými žulovými parapety v šedém odstínu.

Ze žuly je rovněž veliká pracovní plocha v kuchyni a v zeleném odstínu byl stejný kámen použit i na výrobu desky na skříňce v koupelně.

K původnímu vybavení bytu, které se podařilo zachovat, patří pěkné litinové radiátory. Stačilo je řádně vyčistit a znovu natřít. Stavební firmě se poštěstilo nalézt dvě další stejná tělesa, ta jsou nyní v jídelně a na lodžii.

Velikou pozornost věnovali majitelé bytu jeho zařízení. Záměrně volili pouze historický nábytek, který se nejvíce blížil stylu bytu. V ložnici je dobový set ze 30. let minulého století, který tvoří postel s nočními stolky, toaletní stolek a skříň, vše v jasanové dýze.

Rodině ovšem chyběla komoda, a tak ji restaurátor podle zadaného návrhu vyrobil. Nechybí na ní prvky korespondující se zbytkem ložnice - podstavec, úchytky či zaoblení rohů.

„V obývacím pokoji, zařízeném v duchu 60. let, jsme využili sekretář a peřináč po mém dědečkovi a vše doplnili nově potaženými a neuvěřitelně pohodlnými křesílky Halabala, konferenčním stolkem z dílny UP závodů a nádherným lustrem Sputnik.

Knihovna táhnoucí se přes celou stěnu je vyrobená na míru podle našeho vlastního návrhu, který jsme se snažili přizpůsobit stylu zbytku pokoje," prozrazuje čtenářka.

Zařízení jídelny je vůbec první, které majitelé kupovali, a to ještě před zahájením rekonstrukce bytu. Kvůli skleníku dokonce nechávali o 30 cm posunovat stěnu, kde byl původně vstup do šatny.

Oválný rozkládací stůl se židlemi prošel důkladnou restaurací. Zařízení kuchyně je pak vyrobeno na míru a v nice je vestavěná skříň na potraviny.

„Výzdobu stěn jsme řešili intuitivně, a to například fotografiemi Jindřicha Štreita, obrazy Lubomíra a Adama Dostála, Markéty Kuksové, Jany Reinerové, dobovými fotografiemi mé prababičky či suvenýry z cest," uzavírá své vyprávění Lucie.