Prvním často opakovaná výtka dřevostavbám se týká krátké životnosti a s tím související malé odolnosti dřeva jako stavebního materiálu. Proti tomu se ovšem dlouholetí výrobci dřevostaveb sendvičové konstrukce a obzvláště srubů důrazně ohrazují.

„V jihozápadním Finsku, v Kokemäki, můžete nalézt nejstarší srubovou stavbu, kterou je kaple sv. Jindřicha. Byla postavena kolem roku 1400. Je spíše možné očekávat, že stavba „zestárne morálně“, to znamená, že už nebude vyhovovat nárokům na užívání, ale samotná srubová konstrukce bude úplně v pořádku,“ říká Roman Nábělek, majitel společnosti Finutea zastupující na českém trhu finskou firmu Kontio Loghouses vyrábějící prefabrikované srubové domy.

Stěžejním prvkem pro odolnost dřevěných staveb - jakéhokoli typu - je výběr kvalitního materiálu. V případě dřeva, podobně jako u jiných produktů dodávají nejkvalitnější materiál certifikovaní producenti.

„Veškerý masiv nakupujeme u firem, které mají celosvětově uznávané certifikáty kvality. Sledujeme zejména hustotu hmoty, její vlhkost, počet suků a podobné parametry," vysvětluje Vincent Guillot, Francouz, který v Písku založil společnost Ecomodula.

Dojde-li k požáru, důležité (a tudíž silné) části dřevostaveb hoří velice pomalu a nebortí se.

Dojde-li k požáru, důležité (a tudíž silné) části dřevostaveb hoří velice pomalu a nebortí se.

FOTO: Ecomodula

Věděli jste, že...
Testování dřeva je velmi podobné ladění hudebních nástrojů - po upnutí se do trámu klepne a výška a doba kmitočtu určí kvalitu hmoty. K posouzení se používají dokonalé měřicí přístroje.

Zodpovědné společnosti navíc staví dřevostavby na pevných a izolovaných základech. Pokud se z nejrůznějších důvodů staví v záplavové oblasti, je zvykem umístit budovu na speciální nástavbu, která se našroubuje do země.

 Odolnost vůči ohni

Obava z větší pravděpodobnosti totálního shoření dřevostavby je další rozšířenou obavou. „Není vůbec jednoduché zapálit masivní trám, můžete si to na velkém kusu dřeva zkusit a uvidíte sami," doporučuje Roman Nábělek a dodává:

„Masivní dřevěný trám při hoření nevzplane najednou, ale postupně odhořívají jeho jednotlivé vrstvy. Nejdříve hoří několik milimetrů na povrchu dřeva a pod ním se vytváří zuhelnatělá vrstva, která velmi dobře izoluje a nepouští žár dovnitř. Hoření je proto velmi pomalé a čím je dřevo masivnější, tím pomaleji hoří. V případě, že začne hořet srubový dům postavený z masivního dřeva, většinou shoří jen vnitřní vybavení interiéru a také slabší dřevěné prvky. Ale části domu, které jsou masivní, buď jen ohoří, nebo hoří velice dlouho a nedojde k jejich zborcení.”

Jednou z předností dřevostaveb je velmi rychlá stavba.

Jednou z předností dřevostaveb je velmi rychlá stavba.

FOTO: Kasper

„Často řešíme dotaz, zda není možné zapálit dům zvenku. Odpověď zní, že nikoliv, ale na druhou stranu záleží na druhu omítky. Disperzní stěrka je bez diskuzí nehořlavá. Dřevěný obklad hořlavý samozřejmě je, ale je testy prokázáno, že i při polití hořlavinou tento vzplane, zanechá obklad poškozený hořením, ale oheň se ani při takto intenzivním vandalském zásahu dál nerozšiřuje," ujišťuje Vincent Guillot.

Odolnost vůči škůdcům, plísním a houbám

Předmětem třetí nejrozšířenější obavy je eventuální náchylnost dřeva k poškození škůdci, plísněmi a houbami. Stavebníci se ovšem podle názoru výrobců v tomto případě opírají spíše o svou zkušenost se starými chalupami, které mohou být vlhké a někdy pak plesnivé.

Výrobci ovšem ujišťují, že za navlhnutím těchto konstrukcí obvykle ve skutečnosti stojí jiné savé materiály jako kámen (pískovcové kvádry v síňkách), cihly nebo hlína, na něž dřevěné stěny a další prvky navazují. Současné izolační materiály a stavební postupy však provlhání - při správném provedení - prakticky vylučují.

Seriózní výrobci nechávají veškeré dřevěné prvky domu impregnovat proti plísním, houbám a samozřejmě i živočišným škůdcům. V konstrukci se pak používají takové izolační materiály, které nejenom že odpuzují výše zmíněné, ale - jak podotýkají výrobci dřevostaveb - dokonce nechutnají ani hlodavcům.

Jak je to s akumulací tepla

Dřevostavbám, obzvláště při sendvičové konstrukci stěn, bývá rovněž vyčítáno, že nemají akumulační schopnosti. To je realita, podle níž se musejí zájemci o nové bydlení sami rozhodnout.

Dřevostavby skutečně neakumulují do svých stěn přes den teplo, aby je po ochlazení venkovního vzduchu uvolňovaly do místností uvnitř. Na druhé straně, dřevostavby lze velice rychle vytopit a díky izolačním materiálům z nich neuniká teplo.

Velmi zjednodušeně řečeno, netopí se v nich dopředu na dobu „až se ochladí“, topí se v nich okamžitě, „protože je chladno“, což mnoha lidem může při současném stylu života vyhovovat mnohem lépe.

Kvalita dřeva se určuje mj. i podle zvuku, jaký vydává.

Kvalita dřeva se určuje mj. i podle zvuku, jaký vydává.

FOTO: G Servis CZ

Výrobci a dodavatelé dřevostaveb v každém případě upozorňují, že při projektování dřevostavby, stejně jako u kteréhokoli jiného typu staveb, se vychází z teplotních tabulek daného místa a tomu se přizpůsobuje i optimální složení konstrukce každého objektu, mj. šířka a typ izolace, její nasměrování v rámci pozemku, typ a sklon střechy, stínící prvky atd.

Navíc, u dřevostavby stavebník relativně snáze a levněji dosáhne na nízkoenergetické normy. Výrobci v takovém případě ale doporučují vyvarovat se při volbě izolačních materiálů polystyrénu, a to pro jeho ekologické nedostatky, zadržování vlhkosti a další.

...a bude tam všechno slyšet...

Poslední nejčastěji zmiňovanou obavou zájemců o dřevostavbu je schopnost stěn izolovat hluk. Mají strach, aby nebylo skrz stěny slyšet každé slovo. I v tomto případě velice záleží na volbě výrobce či dodavatele dřevostavby a kvalitě materiálů a postupů, které používá.

Zodpovědní výrobci s dlouholetou tradicí se i v tomto směru drží platných norem, které v ČR pro přenos hluku ve stavbách platí, a které stavby musejí splňovat.

I v této souvislosti ovšem výrobci dřevostaveb upřímně odrazují stavebníky od volby polystyrénu coby izolačního materiálu. Podle jejich zkušeností má totiž tendenci ve stavbě fungovat jako ozvučnice, tj. zachycený hluk nejenže neztlumí, ale naopak jej pohotově šíří dál.