Josef Kulhánek, sochař a restaurátor, žák speciálky profesora Celdy Kloučka na pražské Uměleckoprůmyslové škole a později profesor Hořické sochařskokamenické školy, postavil při svých štukatérských dílnách v Blahoslavově ulici v Hořicích zdařilou vilu.

Ta ztělesňovala jeho kreativní přístup k vlastnímu bydlení a lásku k přírodě. To zcela naplňoval právě moderní styl secese.

Interiér vily zkrášlila plejáda uměleckých prvků.

Interiér vily zkrášlila celá plejáda uměleckých prvků.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Dům se zahradou a ovocným sadem byl postaven z věna sochařovy ženy Anny podle Kulhánkových návrhů vzniklých již koncem 19. století.

Celý objekt, včetně autorem navržených stylových interiérů, zahrady se vzácnými dřevinami, plastikami a jemně dobově dekorovaným altánem z litého betonu, dílen i ateliéru pro moderní fasády, byl dokončen v roce 1904.

Atypická vana prozrazuje uměleckého ducha majitele Kulhánka.

Atypická vana prozrazuje uměleckého ducha majitele Kulhánka.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

V roce 1950 se do domu k trvalému pobytu nastěhovala (pod pohrůžkou násilného vyvlastnění) dcera Kulhánkových Marie. Od roku 1932 byla provdaná za sochaře Josefa Wagnera. Po něm se také vile často přezdívá Wagnerova vila.

Podle dobových předpisů však byla Marie zároveň nucena v domě vytvořit novou samostatnou bytovou jednotku pro nájemníky.

Za pozornost stojí i secesní detaily stavby.

Za pozornost stojí i secesní detaily stavby.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Vestavba bytu s sebou přinesla nutnost dalších rekonstrukcí. Šlo o výměny oken a dveří, úpravy komínů, střech a fasády. Harmonizující energie obou manželů, kteří byli zvyklí na těžkou práci sochařů, překonala vzniklé obtíže. Obnova domu jim přinesla radost.

V domě se objevila akumulační elektrická kamna, došlo k vystavění prototypu kachlových kamen podle vlastního návrhu pro vytápění více prostorů, která byla původně zamýšlena pro historické místnosti Černé věže Pražského hradu, osazení elektrické keramické pece. Došlo i na vyzdění letního ateliéru pro práci v kameni, úpravu cest, vyčištění zaplevelené, zarostlé zahrady a ovocného sadu.

Původní plán vily prozrazuje uspořádání místností v domě.

Původní plán vily prozrazuje uspořádání místností v domě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Prostor u dílen tak po proměně zase ožil sochařskou a kamenickou prací. Vznikala tu například plastická zdobení pro hlavní dveře Zlaté brány svatovítské katedrály nebo soutěžní návrh plastiky Mládí pro československý pavilon světové výstavy v Bruselu.

Do už částečně opravovaného domu jezdili za Josefem a Marií Wagnerovými i jejich věrní přátelé. Patřili mezi ně například básník a spisovatel Jaroslav Seifert, fotograf Josef Sudek nebo slavný malíř František Muzika a další vynikající osobnosti.

V devadesátých letech 20. století Marie Kulhánková-Wagnerová docílila přešetření všech diskriminačních rozhodnutí týkajících se jejího domu a vila se definitivně stala rodinným domem s ateliéry a dílnami.