Článek
Žádost o povolení stavby, postavené v blízkosti rodinného mlýna, si Vyskočil podal koncem dubna 1908. Od května tohoto roku ji pak realizoval českotřebovský stavitel František Plašil, který vilu dokončil v roce 1910.
Dílo pražského architekta Aloise Dryáka už má prvky geometrické secese a moderny. Exteriér jednopatrového domu zaujme harmonií kamenného soklu se žlutavými omítkami s jemným geometrizujícím dekorem, jemně vyklenutým výstupkem s podstřešním balkónem a také vstupem se zahloubenou předsíní a zasklenou dřevěnou lodžií v patře.
V přízemí vily doplňoval vzdušný interiér haly s dřevěným schodištěm vedoucím do patra sled tří místností (salónu, pracovny a komornější zimní zahrady), jejichž okna se otevírala k ulici.
Severovýchodní kout přízemní části vily zabíraly jídelna a kuchyň, v patře domu byly umístěny ložnice a hostinské pokoje a vedlo z něj točité schodiště do podkroví. Tam bylo v menších místnůstkách ubytováno služebnictvo a rodina zahradníka.
Noblesní řešení vnitřků domu dokládají dodnes z velké části zachované původní podlahy, obklady stěn, lustry, dveře s broušenými skly a drobné detaily kování.
Miroslav Vyskočil přišel transakcemi na burze o celý majetek a v roce 1930 spáchal sebevraždu. Vilu pak koupila Církev československá husitská a zřídila v ní Husův sbor.