Hlavní obsah

U vody vyrostl rodinný dům připomínající otevřený přístřešek

9. 3. 2015, 6:10

Dům, který svým tvarem kopíruje strmě stoupající břeh vodní nádrže ve čtvrti Hibaru v japonské Fukuoce navrhli pro rodinu svého klienta architekti z japonského studia Suppose Design Office. Spíše než vytvořit tradičně uzavřený obytný prostor, rozhodli se designéři majitelům poskytnout zastřešené prostředí, které je v úzkém kontaktu s okolní přírodou.

Střecha domu se svažuje pod stejným úhlem jako břeh vodní nádrže.

Článek

Architekti zvolili velmi elegantní řešení. Zatímco u většiny tradičně pojatých rodinných domů jsou klíčovým stavebním, ale i vizuálním prvkem především zdi a fasáda, v tomto případě je to střecha.

Celek pak víceméně připomíná otevřený přístřešek. Tento vjem podporují i velké prosklené části umístěné přímo pod střechou a lemující dům ze tří stran.

Prosklený pás lemuje dům na třech stranách. Pouze stěna směřující do ulice je zcela uzavřena.

Pro dům je charakteristické propojení čtyř materiálů - oceli, betonu, dřeva a skla.

Důležitou vizuální roli u tohoto domu hraje střecha.

Takto postavený dům může českému divákovi připomínat horskou chalupu s asymetrickou sedlovou střechou. Ta však v tomto případě není ani tak ochranou před návaly sněhu v zimě, jako spíše před ostrým sluncem - navíc odráženým vodní hladinou - v létě.

Stavení svým obyvatelům nabízí různé typy obytných prostorů, díky nimž pro ně bude domov místem, kde je stále co objevovat.

Návštěvník má při pohledu ven pocit, jako by byl jen pod lehkým, rybářským přístřeškem u vody, než v běžném rodinném domku.

V nejnižší části domu, nejblíže vodní hladině, je umístěn obývací pokoj sloučený s jídelnou, kuchyň a malá, zastřešená terasa.

Ložnice dětí i rodičů jsou uloženy v centrální části domu. Ač nejsou od zbývajících prostor domu odděleny tradiční stěnou, poskytují dostatek potřebného soukromí.

Návštěvník po vstupu do domu jako první vidí polouzavřenou halu, ovšem už po několika dalších krocích se mu naskytne hezký pohled na vodní plochu rámovaný svažující se střechou.

Bude-li pokračovat dále do domu, po schodech klesajících směrem ke břehu, scenérie za okny a s ní samozřejmě i atmosféra v interiéru se budou měnit.

V části, jež je nejblíže vodě, se pak člověk cítí podobně jako v malé chatce na břehu jezírka, nebo prostě jen na lavičce u vody, pod hustým, rozkošatělým stromem.

V nejvýše položené pasáži domu je pracovna. Za ní už jsou jen obslužné místnosti.

Tak, jak se proměňuje výhled z okna, mění se i atmosféra uvnitř domu.

V části domu, která není otevřena okny a směřuje do ulice, jsou uloženy obslužné místnosti. Do srdce stavby architekti umístili ložnici rodičů a pokoj dětí. Pod nimi, směrem ke břehu, je pak propojený prostor obývacího pokoje a jídelny, na nějž na levé straně navazuje kuchyň sousedící s terasou.

Zatímco obslužné místnosti jsou od obytných prostor odděleny stěnou, ložnice i dětský pokoj jsou technicky vzato propojeny s ostatními zónami domova. Přesto poskytují potřebné soukromí.