Projekt domu je dílem studia Takeshi Hirobe Architects a jak jeho šéf Takeshi Hirobe poznamenává, byl pro něj tento úkol od počátku velmi zajímavý. Dosud totiž projektoval hlavně domy v hustě zastavěných rezidenčních čtvrtích. Nyní ale dostal k dispozici parcelu o rozloze 1860,82 m2, v níž měl vytvořit obydlí pro své klienty.

Parcela je jedním slovem nádherná, vybíhá do kopce, na jehož vrchu jsou skály a stromy, zatímco druhým směrem je zhruba ve vzdálenosti 200 metrů mořské pobřeží.

Víkendový dům je na kopci, odkud se otevírá nádherný výhled.

Víkendový dům je na kopci, odkud se otevírá nádherný výhled.

FOTO: Koichi Torimura

Architekt usoudil, že dům by měl v daném prostředí působit robustním a nezávislým dojmem. Klient jeho představu pak doplnil požadavkem, že by chtěl mít z druhého podlaží nádherný výhled na Tokijskou zátoku. A tak bylo zřejmé, že se bude stavět nejen do šířky, ale i do výšky. (Zastavěná plocha je 99 m2, součet podlah činí 116,43 m2.)

Výsledkem je dvoupodlažní dům, jehož střecha krytá plechem z galvanizované oceli je rozdělena na trojúhelníkové plochy. I stěna, která chrání vstup, má trojúhelníkový tvar.

Fasády a střechu domu pokrývá falcovaný plech z galvanizované oceli.

Fasády a střechu domu pokrývá falcovaný plech z galvanizované oceli.

FOTO: Koichi Torimura

Plocha střechy je rozdělena na samé trojúhelníky.

Plocha střechy je rozdělena na samé trojúhelníky.

FOTO: Koichi Torimura

V interiéru proto návštěvníka možná trochu překvapí dvě půlkruhová zákoutí, která pocit jisté „hranatosti“ stavby nabourávají.

V jednom z nich je uložena kuchyň směřující svým ústím k obývací zóně. Ve druhém půlkruhu je pak koupelna s nádherným výhledem na moře.

Jedním z míst s půlkruhovým tvarem je kuchyně orientovaná svým ústím do obývací zóny.

Jedním z míst s půlkruhovým tvarem je kuchyně orientovaná svým ústím do obývací zóny.

FOTO: Koichi Torimura

Rovné linie jsou v interiéru doplněny oblými křivkami půlkruhových zákoutí.

Rovné linie jsou v interiéru doplněny oblými křivkami půlkruhových zákoutí.

FOTO: Koichi Torimura

Naproti vchodovým dveřím začíná schodiště. Příchozí se tak může hned rozhodnout, kam zamíří. Zda do společensky pojatého přízemí, anebo vystoupá po schodech vzhůru, do horního patra, kde je klidová soukromá zóna, odkud se otevírají ty nejhezčí výhledy na okolní krajinu i zátoku.

Jednotlivé prostory v domě se proplétají ve společné harmonii.

Jednotlivé prostory v domě se proplétají ve společné harmonii.

FOTO: Koichi Torimura

Výhled na moře se otevírá i z koupelny.

Výhled na moře se otevírá i z koupelny.

FOTO: Koichi Torimura

Jak architekt sám upozorňuje, jednotlivé společenské prostory nejsou samostatné, ale jsou pojaty jako melodie, které propojeny dohromady zaznívají v lahodné harmonii.

Vizuálně spojujícím prvkem interiéru je pak povrchový materiál. Architekt zvolil lipovou překližku, neboť předpokládá, že ta nejlépe zdůrazní množství volného prostoru, který dům svým majitelům nabízí. Navíc hezky ladí s dřevěnou podlahou, která je rovněž z lípy.

Interiér domu je obložen lipovou překližkou.

Interiér domu je obložen lipovou překližkou.

FOTO: Koichi Torimura

Jedním z požadavků klienta byl i hezky orámovaný výhled na Tokijskou zátoku.

Jedním z požadavků klienta byl i elegantně orámovaný výhled na Tokijskou zátoku.

FOTO: Koichi Torimura