Z vesnice se stěhovali do zrekonstruovaného bytu, zahrada jim nechybí

Mladí manželé hledali byt s dispozicí 3+1. Do oka jim padl hned ten první, který si byli prohlédnout. Panelový dům, který v době koupě čekalo brzké zateplení, stojí v blízkosti centra města, a tak to mají všude blízko. Nejen z hlediska občanské vybavenosti, ale dokonce i do lesa.

Navíc, v bytě již byla instalovaná nová plastová okna, která měli manželé na seznamu požadavků. Nic tedy nebránilo koupi.

Pár v té době už ve společné domácnosti žil, proto nebyl důvod k okamžitému stěhování. Manželé se tedy rozhodli nový byt do doby, než přijde rodina, pronajímat. To trvalo tři roky. Naspořené finance pak mohli investovat do rekonstrukce.

Čtenář Martin pracuje ve stavebním oboru, věnuje se projekcím. Byt si před předáním podnájemníkovi zaměřil a doma si připravil vizualizaci jeho nové podoby.

„Chtěli jsme si interiér navrhnout sami tak, abychom se v něm cítili příjemně. Inspirovali jsme se různými rekonstrukcemi bytů, mimo jiné i na Novinkách, a shodli se, že nechceme mít doma lesklé fóliové povrchy ani sklo, ať už v podobě stolu nebo vitrín. Mnohé interiéry navržené architekty jsou sice moderní, ale na nás působí studeně a neosobně,‘‘ upřesnil Martin.

Pro rekonstrukci se manželé rozhodli hned z několika důvodů.

„Chtěli jsme dostatek úložných prostor. Řešíme je šuplíky pod postelí a hlavně jsme v šatně na chodbě nechali vyrobit regály přímo pro velké krabice Ikea. Máme spižírnu i prostory pro uložení sezónních bund - ty nám závidí i několik lidí z rodinných domků. Chtěli jsme lehce udržovatelné podlahy, a tak jsou všude plovoucí s dvojitou zvukovou izolací. V kuchyni je vinylkorek, v koupelně pak dlažba,“ vypočítává náš čtenář.

Dveře vybrali obložkové z CPL lamina kvůli větší odolnosti, která se - až přijdou děti - bude hodit. Původní ocelové zárubně nechali vyřezat, dveřní otvory různě posouvali, některé zazdili a jinde nechali vyřezat nové.

„Koupelnu jsme spojili s WC, protože dveře od WC by byly v kolizi s dveřmi z obýváku. Obklady jsme původně chtěli přírodní (béžové, šedé), ale nakonec jsme se rozhodli pro Rako Vanity, o kterých si myslíme, že prostor zvětšily a rozjasnily. Do koupelny se vana nevešla, proto jsme zvolili minivanu. Ta kombinuje sprchový kout a vanu pro děti. WC má kapotovaný odpad pro zvýšení hygieničnosti, v podhledu jsou dva větráky pro odtah vlhkosti, na stěně elektrický topný žebřík. Pokoje zůstaly téměř beze změny,“ popisuje rozsah rekonstrukčních prací v novém bytě Martin.

A tím rozhodně jejich výčet nekončí. V celém bytě nechali udělat sádrokartonový podhled kvůli rozvodům elektřiny. Zároveň se do něj skryla i zvukově izolační vrstva. Jak však poznamenává Martin, ve skutečnosti bude spíš tato vrstva fungovat jako tepelně izolační, protože zvuk se v paneláku šíří nejen stropem, ale i stěnami.

Největší proměnou prošla dispozice obývacího pokoje. Původně jej od jídelního koutu a kuchyně oddělovala příčka. Do obýváku i kuchyně pak vedly samostatné dveře. Manželé tedy příčku vybourali a pak znovu vyzdili, ovšem jen zčásti, v délce 2,1 metru. Nechtěli totiž propojovat všechny prostory do jednoho celku. Tím, že příčka není v původní délce, stala se kuchyně průchozí. Na obývákové straně polopříčky je pak umístěna televize.

Malý jídelní kout se proměnil v prostornější jídelnu s rozkládacím stolem. „V obývacím pokoji máme dostatek volné plochy pro cvičení a hraní dětí. Technicky vzato je sice vše propojeno do jednoho celku, ale zároveň oddělené středovou příčkou. Kuchyně má dvířka a doplňky z Ikey, korpusy jsou dílem truhláře. To kvůli vyšší kvalitě,“ píše čtenář.

Při rekonstrukci spojily své síly rodiny obou manželů a přátelé, což jednak uspořilo spoustu peněz, a především, jak Martin podotýká, eliminovalo hlídání firem kvůli kvalitě a množství odvedené práce.

„Byt nám po půl roce užívání plně vyhovuje a neshledáváme na něm žádné nedostatky. I přes to, že jsme s manželkou z vesnic a z domů se zahradami, absence zahrady nám zatím moc nevadí. Naše filozofie spočívá v tom, že když nás hezké počasí vytáhne ven, máme větší spektrum možností, kam vyrazit a co podnikat a neskončíme ''jen'' na zahradě,“ uzavírá svůj dopis Martin.