Architekt Gustav Wiedermann vilu navrhl na začátku 20. století pro svého klienta MUDr. Leopolda Steinsberga. Jde o neogotickou stavbu inspirovanou krásami gotického stylu, která tak lehce připomíná svými tvary středověké stavby.

Vila se například opticky táhne do výšky k nebesům. Severovýchodní nároží vily pak zdobí věžice s vysokou jehlancovou střechou.

Obývací pokoj je prosvětlen velkými okny.

Obývací pokoj je prosvětlen velkými okny.

FOTO: Jiří Podrazil, archivní materiály autorský tým Slavné vily Karlovarského kraje

Finálnímu návrhu podoby stavby předcházela řada variantních řešení, která se lišila hlavně podobou fasády. Nakonec se doktor Steinsberg rozhodl pro variantu jednopatrové neogotické vily, s řadou výstupků a lodžií.

Vila je umístěna v těsné blízkosti lázeňského parku, do kterého se obrací svou zadní stranou. Romanticky řešené vile při pohledu z ulice dominuje zmíněná nárožní věžice, na druhé straně pak výstupek, ve kterém jsou umístěny dvě zapuštěné lodžie.

Dominantou vily se stala její nárožní věž.

Dominantou vily se stala její nárožní věž.

FOTO: Jiří Podrazil, archivní materiály autorský tým Slavné vily Karlovarského kraje

Hlavní vstup je krytý v patře umístěným balkónem vyneseným polosloupy. Základní plocha fasád je členěna jemnými pásovými dekoracemi v podobě zdiva.

K zadní straně vily směřující do parku je v přízemí přistavěna zimní zahrada se střechou upravenou na terasu. Zadní vchod do domu je umístěný ve středovém výstupku ve výklenku.

Nad vchodem je lékařský znak odkazující k profesi majitele. Nad ním je vitrážové okno kryté kovanou mříží, které v interiéru osvětluje schodišťový prostor.

Výklenek je centerm místnosti.

Výklenek je centrem místnosti.

FOTO: Jiří Podrazil, archivní materiály autorský tým Slavné vily Karlovarského kraje

Část přízemí vily sloužila jako ordinace se zázemím. Ve druhé polovině přízemí byl dětský pokoj, ložnice, jídelna a koupelna. Do ordinace MUDr. Steinsberga se vstupovalo z chodby přes salón, který sloužil jako čekárna.

Do zbylé části vily se vcházelo z chodby přes schodišťovou halu. Odtud byl přístup do soukromé části v přízemí nebo dál po kamenném schodišti do patra. Nejlepší pokoje sloužící jako salóny se obracely do ulice.

Vila prošla kompletní rekonstrukcí

V podkroví vily nechyběly skromnější pokojíky a komory. Rodina Leopolda Steinsberga žila ve vile do roku 1938. Pak se novým majitelem stal Arthur Scherff. Ten požádal o rok později o přejmenování vily Steinsberg na vilu „Wahnfried“.

Později připadl objekt Československým státním lázním. Od roku 1959 patřila vila městu Františkovy Lázně, které ji rozdělilo na několik samostatných bytových jednotek. Dnes má vila nového majitele, který ji celkově zrekonstruoval.