Hlavní obsah

Statek ctí původní tradici i v moderním pojetí

Právo, Karolina Černá

Majitel statku ve Zlínském kraji rekonstruoval stavby z roku 1911 a 1936. Mladší čelní část z červených cihel zůstala téměř zachována. Dvůr už nepatří hospodářským zvířatům, ale jezírku, terase, zahradnímu krbu, obytným stavbám a garážím.

Foto: Milan Malíček, Právo

Dvůr s jezírkem, terasou ze sibiřského modřínu a kamennou dlažbou zvolna přechází do mírného svahu se sadem. V místě obytných, skladových částí a garáží byly dříve sýpky a chlévy.

Článek

Třípodlažní statkářský dům je z červených cihel s původními kamennými základy a s klenbami ze střídavě kladených cihlových tvarovek nad okny i nade dveřmi.

Za nejmenšími okny nahoře bývala sýpka, dnes je tam podkroví. Na čelní stavbu navazují dvě boční, původně obytné a hospodářské části z roku 1911.

Neuzavřený dvorek

Dvůr volně přechází do travnatého svahu a sadu na kopci. Dvoupodlažní stavby s vlastními vstupy vymezují pravou i levou část dvora, za komplexem staveb ještě stojí stodola.

Foto: Milan Malíček, Právo

Kamenná dlažba po celém dvoře je z místního pískovce a břidlice.

V zadních zónách staveb bývaly dříve chlévy, sýpky a skladové prostory pro hospodářství. Dnes jsou v této úrovni z obou stran obytné části, technické a skladové místnosti, garáže.

Po levé straně na konci slouží k posezení krytý vydlážděný prostor s ručně zhotoveným zahradním krbem, na zdech obložený místním kamenem. Na smrkovém stropě jsou původní dřevěné trámy jako připomínka originální podoby usedlosti.

Foto: Milan Malíček, Právo

Přední část usedlosti z červených cihel pochází z roku 1936. Nové jsou jen střecha, okna a dveře.

Aby během dešťů voda nestékala ze svahu do dvora, zachytávají ji od paty svahu po konec dlážděného dvora čtyři příčné kanály a kanál v zahradní kuchyni.

Jezírko a terasa

Přestavba dvora na odpočinkovou terasu s jezírkem byla radikální. Plochu usedlosti majitel vydláždil místními kameny, pískovcem a břidlicí, vyspároval je betonovou pokládkou.

Na místě bývalého hnojiště a septiku zbudoval přírodní jezírko s přilehlou terasou ze sibiřského modřínu. Na terase se v letních měsících žije, jsou tu jídelní stůl, lehátka, tady se i griluje.

Foto: Milan Malíček, Právo

Terasa umožňuje průchod do kuchyně a obývacího pokoje, naproti kamenným schodům je vstup do haly pro hosty.

Dvě třetiny jezírka zabírá plavací zóna, zbytek tvoří přírodní část s vodními travami, kosatci a lekníny, která slouží také jako úkryt okrasným rybám, volně se pohybujícím i v koupací zóně. Cirkulaci vody zajišťují čerpadla pod terasou. Voda je čištěna bez chemie, bakteriemi ve štěrku, šachtou s filtrem a filtry umístěnými po krajích jezírka.

Změny na domě

Cihlová čelní část statku z roku 1936 zůstala nezměněna, jen její sedlovou střechu pokrývají nové pálené tašky s černou glazurou. Střechy nad dalšími obytnými částmi kryjí pálené tašky klasické barvy.

Majitel všude vyměnil okna i dveře, nechal je vyrobit na zakázku. Špaletová okna z europrofilů zasklívá izolační dvojsklo. Venkovní i vnitřní dveře jsou dřevěné, venkovní vrata se otevírají automaticky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ručně vyrobený zahradní krb a kryté posezení pod trámy zachovanými z původní stavby.

Interiéry tří původních staveb byly řešeny nově, zejména ve prospěch zpřehlednění a zvětšení místností. Příjemné je propojení kuchyňské a obývací části s terasou, podobně jako vstup z odpočinkové části haly s krbovými kamny.

Čisté rovné linie

Zatímco ve dvoře usedlosti na návštěvníka dýchne atmosféra venkova, interiér domu je zařízen moderně a účelně. Vchodovými dveřmi vstupujeme do předsíně, kterou lze oddělit zasunovacími dveřmi.

Foto: Milan Malíček, Právo

Vpravo je jedna ložnice, následuje výstup do podkroví, naproti je vchod do kuchyně, volně propojené s obývacím pokojem. Dominují barvy šedá a bílá.

Foto: Milan Malíček, Právo

Bílá vestavěná kuchyň na míru se vyznačuje hladkými čistými liniemi. Vpravo úložná a přípravná část, vlevo vestavné spotřebiče. Za žaluziemi průchod na terasu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Obývací část tvoří pohovka, konferenční stolek, televize se skříňkou. Jídelní stůl dělí prostor mezí obývákem a kuchyní.

Jednoduchost a čisté linie jsou zřejmé především na vestavěné kuchyňské lince a spotřebičích, zásuvky a skříňky se otevírají tlakem, v zásuvkách pro orientaci uvnitř slouží automatické podsvícení.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zasunovací dveře od vchodových dveří oddělují předsíň a vnitřní chodbu. Ta pokračuje dále do haly s krbem a vchodem na terasu k dalším zasunovacím dveřím.

Chodbou se dále pokračuje do haly s krbovými kamny a posezením, které je po otevření francouzského okna volně propojeno s terasou. Hala se dá uzavřít zasunovacími dveřmi, za nimi je ještě prádelna a další ložnice.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ložnice jsou řešeny jednoduše. Za čelem dvoulůžka v jedné z nich je průchozí šatna skrytá za zrcadlovými dveřmi.

Foto: Milan Malíček, Právo

Velká černobílá koupelna naproti hale je rozdělena na několik zón: s umyvadly, sprchovým koutem, toaletou a vanou, k níž se vystupuje po schůdcích. Kolem ní a na schodech jsou zabudovaná světla, vytvářející příjemnou atmosféru během koupání.

Foto: Milan Malíček, Právo

Koupelna s černobílými obklady je rozdělena na několik zón, ve schůdcích a na okrajích vany jsou zabudovaná světla.

Realizace studio LIBRE, Robert Jelínek, Marie Vlčková, David Wojaczek (spolupráce interiér).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám