Kvůli ekonomické krizi, která zemi sužuje, je dům v širém okolí prvním, který tam byl postaven, a dle ponurých předpokladů studia patrně ještě delší dobu bude i jediný.

Tato nepříliš šťastná situace však architektům umožnila neohlížet se při vytváření návrhu na charakter okolní zástavby a začít kreslit tzv. na čistém papíře. Jinými slovy měli možnost udat svým projektem tón pro ostatní, budoucí stavitele.

Předměstí Paiania v sobě nezapře zemědělskou tradici.

Předměstí Paiania v sobě nezapře zemědělskou tradici.

FOTO: Panos Kokkinias

Dům zatím stojí osaměle. Jednoho dne jej ale jistě začnou obklopovat další a další stavby, pro něž vytyčil styl.

Dům zatím stojí osaměle. Jednoho dne jej ale jistě začnou obklopovat další a další stavby, pro něž vytyčil styl.

FOTO: Panos Kokkinias

FOTO: Panos Kokkinias

Dům s celkovou plochou podlah 250 m2 stojí na pozemku o dvojnásobné velikosti. Velká parcela se podle názoru architektů jenom vyplatí.

Až se jednoho dne zaplní i okolní pozemky, budou obyvatelé domu rádi, že nové stavby nevyrostou hned těsně vedle nich a nenaruší tak sofistikovanou hru světel a stínů, kterou vytváří vnější obal budovy z pohledového betonu.

Přízemí je možné otevřít a propojit se zahradou, jíž dominuje letitý olivovnk.

Přízemí je možné otevřít a propojit se zahradou, které dominuje letitý olivovník.

FOTO: Panos Kokkinias

FOTO: Panos Kokkinias

FOTO: Panos Kokkinias

Architekti tvar vnějších stěn navrhli tak, aby objekt chránily před studeným větrem ze severu, ovšem zároveň propouštěly dostatek světla do interiéru ze všech zbývajících světových stran.

Projekt podle autorů vychází z lidové řecké architektury, která odjakživa využívá jako hlavní materiál kámen.

Stejně neobvykle, jako vypadá dům zvenčí, vyhlíží nevšedně také jeho interiér.

Stejně neobvykle, jako vypadá dům zvenčí, vyhlíží také jeho interiér.

FOTO: Panos Kokkinias

V přízemí, které funguje jako otevřená společenská zóna, je kuchyň, jídelna a obývací pokoj.

V přízemí, které funguje jako otevřená společenská zóna, je kuchyň, jídelna a obývací pokoj.

FOTO: Panos Kokkinias

Volné prostory slouží na některých místech i jako světlíky.

Volné prostory slouží na některých místech i jako světlíky.

FOTO: Panos Kokkinias

Mezi vnějšími stěnami a vlastním domem je ponechán volný prostor, který slouží jako zdroj světla a zároveň, který jako by byl a nebyl součástí interiéru domu.

FOTO: Panos Kokkinias

Interiér přízemí lze snadno otevřít a propojit se zahradou. Přílišnému prozáření sluncem zabraňují bílé interiérové rolety.

Interiér přízemí lze snadno otevřít a propojit se zahradou. Přílišnému prozáření sluncem zabraňují bílé interiérové rolety.

FOTO: Panos Kokkinias

Vnitřní uspořádání stavby vychází z předpokladu, že přízemí bude sloužit pro společný a společenský život rodiny. Architekti ho v maximální míře otevřeli a propojili se zahradou.

Rozdíly mezi „uvnitř“ a „venku“ se setřou v okamžiku, kdy prosklené dveře zmizí ve svých pouzdrech. Přízemí je navrženo jako tradiční společenský prostor s otevřeným plánem, sdružující jídelnu, kuchyň a obývací pokoj.

Volné prostory s výškou přes obě patra domu pomáhají vytvořit iluzi, že je větší než ve skutečnosti.

Volné prostory s výškou přes obě patra domu pomáhají vytvořit iluzi, že je větší než ve skutečnosti.

FOTO: Panos Kokkinias

Soukromé místnosti jsou v horním patře.

Soukromé místnosti jsou v horním patře.

FOTO: Panos Kokkinias

První patro je pak rozděleno do tří velkých bílých kostek, z nichž každá je vyhrazena pro některé z členů rodiny. Tento soukromý sektor je téměř možné přirovnat k malé vesnici, kde má každý svůj domek.

Propojují je chodby, které na některých místech spíše trochu připomínají mosty. Okolí tvoří volné prostory, které díky své velikosti a výšce přes dvě podlaží navozují dojem, že je dům větší, než ve skutečnosti je. I odtud plyne jeho název – Dům paradoxu.

Uspořádání přízemí

Uspořádání přízemí

FOTO: Klab Architecture (2x)

Uspořádání prvního patra

Uspořádání prvního patra