Hlavní obsah

Hrubou stavbu v lůně přírody proměnili v pohodlný rekreační dům

Novinky, nes

Nenápadný rekreační domek v panenské přírodě na okraji Národního parku České Švýcarsko nám představil čtenář Karel S. Jeho stavení stojí v Kunraticích, kdysi zmizelé a nyní obnovené vesnici ve Šluknovském výběžku.

Foto: Archiv čtenáře (18x)

Domek vyrostl původně jako rekreační objekt, pak se z něj stal rodinný dům pro trvalé bydlení a nyní opět slouží k rekreaci.

Článek

Začátek Karlova vyprávění o domě nemohl ani začít jinak, než stručným zmíněním neobvyklé historie Kunratic. Patřily totiž k těm obcím nedaleko hranic s bývalou NDR, které byly v poválečných letech cíleně vylidněny kvůli přílišné blízkosti k Německu.

Všechny domy původně dvoutisícové vesnice byly srovnány se zemí, a tak zmizela z mapy. Teprve v devadesátých letech se do ní začali zase vracet lidé. Podle místních regulí však v obci nebylo možné stavět nové stavby, budovat se smělo pouze na základech objektů původních.

Lidé tedy začali odkrývat zem a hledat, kde který dům stál. Na základech jednoho z nich začal tehdejší majitel stavět rekreační objekt. Nikdy jej ovšem nedokončil a v roce 1996 od něj hrubou, nehotovou stavbu koupil právě náš čtenář s rodinou.

Foto: Archiv čtenáře

K části domu, která směřuje do zahrady, časem přibyla zimní zahrada.

Foto: Archiv čtenáře

„Měl jsem tehdy práci ve Šluknově, a tak jsme to koupili s úmyslem postavit si v Kunraticích rodinný domek. Postupně, podle potřeb rodiny, a jak to umožňovaly finance, jsme dům vylepšovali a dostavovali. V roce 2002 jsem ale dostal práci v Praze, a tak jsme dům změnili zpátky na rekreační. Všechno jsme tam ale zařídili tak, aby to sloužilo pohodlnému životu,“ řekl Novinkám Karel.

Foto: Archiv čtenáře

Na zimní zahradu navazuje posezení na terase.

Foto: Archiv čtenáře

Veškeré stavební úpravy si Karel coby stavební inženýr navrhl sám, a sám s pomocí přátel, nebo s najatými řemeslníky, také vybudoval. Ke stavbě využil tradičních materiálů jako je dřevo a kámen, střecha je pak pokryta kanadským šindelem.

Podlahy všude v interiéru jsou dřevěné, pouze v chodbě a v koupelně je položena keramická dlažba. Keramické obklady jsou v koupelně i na zdech.

Foto: Archiv čtenáře

V teplých letních dnech je možné prostory zimní zahrady a terasy propojit.

Foto: Archiv čtenáře

Zimní zahradu měla vyhřívat menší kamna. Nakonec se ukázalo, že nejsou prakticky potřeba.

Současná a s nejvyšší pravděpodobností i definitivní dispozice domu jej rozděluje do tří úrovní. Hlavním obytný prostor je v přízemí, kde je obývací místnost s krbovými kamny, kuchyň s jídelnou, zimní zahrada s vlastními kamínky a udírnou, koupelna se saunou, toaleta a garáž, která ale slouží jako dílna.

Do domu se vstupuje hlavním vchodem, vejít lze ale také přes dílnu s velkými garážovými vraty a ze zahrady pak přes zimní zahradu, která se v teplých dnech celá otevírá.

V podkroví je trojice ložnic s osmi postelemi a šatna. Zajímavé jsou účely sklepních prostor, slouží totiž jako vinný sklep.

Foto: Archiv čtenáře

Hlavní kamna jsou v blízkosti schodiště. V domě díky tomu nebylo třeba nechávat zvláštní průduchy, teplo přirozeně vystupuje vzhůru právě prostorem schodiště.

Foto: Archiv čtenáře

Schody do vinného sklepa jsou ukryty pod nenápadným poklopem v hlavní místnosti.

Vězněm ve vlastním sklepě

Právě vinný sklep je patrně největší technickou zajímavostí domku. Sestupuje se do něj po schodech z obývací místnosti, které jsou ukryty pod poklopem o ploše zhruba 3 m2.

„Nejdříve jsme ho zvedali ručně, ale když zůstala žena s dětmi v domě sama, nedokázala jej zvednout a muselo se čekat, až dorazím já. Tak jsem vymyslel systém zvedání pomocí hydrauliky na elektrický pohon,“ vysvětluje Karel.

První verze však měla jistou mušku. Když v obci vypnuli proud, poklop se zavřel a nebylo živé moci, která by jej otevřela. Takto jednou zůstal Karel polapen ve vlastním vinném sklepě na tři hodiny. O kyslík neměl naštěstí nouzi díky průduchům, které dovnitř vedou. O pití také ne. Kromě uskladněných lahví je ve sklepě i malá studánka, kterou patrně kdysi prapůvodní majitelé domu používali jako zdroj pitné vody.

„Ale kdybych tam měl zůstat třeba tři měsíce, tak bych asi umřel. Samozřejmě, že žalem po své manželce,“ dodává po letech už s velkou dávkou humoru Karel. Šrouby poklopu, které se po uzavření zašroubují, jsou nicméně nyní podloženy vidličkou, takže když vypnou proud a někdo zůstane ve sklepě, zvládne jej už sám odtlačit zády.

Foto: Archiv čtenáře

Poklop se zvedá pomocí elektrického systému s hydraulikou.

Foto: Archiv čtenáře

Vinný sklep s jedním z obrazů Borise Trantiny.

Stačí poslat smsku a je teplo

Dům je vytápěn hlavními krbovými kamny o výkonu 14 kWh. Ta jsou šikovně umístěna v hlavní obývací místnosti u schodiště vedoucího do podkroví.

„V současné době je zvykem vytvářet v domech průduchy, kterými se rozvádí teplo. Místo nich jsme kamna dali vedle schodiště. Nahoře pak stačí nechat pootevřené dveře a podkroví se za chvíli vytopí,“ poznamenává Karel.

Po domě je ovšem i několik elektrických přímotopů ovládaných přes mobilní telefon. Než rodina se čtyřmi dětmi vyrazí z Prahy na Šluknovsko, stačí poslat smsku a přijíždějí už do příjemně vytopeného domu. „To je věc, kterou můžu jenom doporučit,“ pochvaluje si čtenář.

Foto: Archiv čtenáře

V koupelně jsou zkombinované bílé a černé obklady.

Foto: Archiv čtenáře

Saunu od koupelny odděluje pouze skleněná stěna.

V domě jsou ještě jedna menší kamna. Před časem, když Karel s rodinou přistavovali zimní zahradu, měli s rodinou obavy, aby kamna u schodů zvládla vytopit i tento nový prostor. Proto do zahrady přidali menší kamínka s výkonem 6kWh. Nakonec v nich ale prý topili jen párkrát a spíš jen kvůli atmosféře. Velká kamna zvládnou bez potíží vytopit i zimní zahradu.

Foto: Archiv čtenáře

Interiér domu zdobí sbírka obrazů místního umělce, naivního malíře Borise Trantiny.

Foto: Archiv čtenáře

Ložnice jsou ukryty v podkroví.

Sauna jako součást koupelny

Součástí pohodlí, které si čtenář se svou rodinou v domku užívá, je klasická finská sauna. Karel ji navrhl jako součást koupelny. Aby se její prostor opticky příliš nezmenšil, oddělil obě části pouze skleněnou stěnou. Saunu navíc orientoval tak, aby se z ní vycházelo přímo pod sprchu, která běžně slouží ke sprchování a po sauně pak k ochlazení.

Podlaha nebývale velkého sprchového boxu o rozměrech 120x120 cm je v jedné rovině s podlahou koupelny. To samozřejmě nejvíce oceňuje Karlova manželka při koupání malých dětí a samozřejmě, že bezbariérový přístup byl navržen i s vyhlídkou do budoucna, kdy absenci prahů nepochybně jednou ocení sami majitelé.

Foto: Archiv čtenáře

V podkroví je umístěn také dětský pokojíček.

Foto: Archiv čtenáře

Přes pozemek teče malý pstruhový potok, který ústí do rybníčku pod zahradou. Protože je potok opravdu úzký, proplouvají jím jen malé rybky od 10 do 20 cm. Potok proto slouží hlavně k nejrůznějším radovánkám mladší části čtenářova potomstva.

Foto: Archiv čtenáře

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám