Článek
Dům, jenž architekti označili jako House H (Dům H), má celkovou plochu podlah 170 m2 a jak sami Rakušané tvrdí, je jejich dílem skrz na skrz, protože vykazuje spoustu rysů, na něž si dávají pozor u každého svého projektu.
Je to například dostatek denního světla ve všech místnostech, plynulé přechody mezi jednotlivými prostory, snaha nabídnout nádherné výhledy do okolní přírody a zajímavé novinky, jako je v tomto případě vznášející se přístřešek pro auto.
Architekti si při návrhu důkladně pohráli s kontrasty. Na jedné straně umožnili, aby budova svým tvarem zrcadlila charakter okolní krajiny, tj. její nepravidelnost a členitost. Na druhé straně se jim podařilo vyhovět představám klientů, kteří toužili po návrhu v puristickém stylu.
Tím, že zvolili poněkud „anorganické“ tvary a minimum barev, okolní živá příroda mnohem lépe vyniká. Při pohledu z interiéru pak přístřešek na auto funguje jako rám ohraničující okolní nádhernou scenérii.
Někteří architekti se při komunikaci se stavebními úřady nechají snadno zaskočit specifickými požadavky na vzhled staveb v určitých lokalitách. Klient měl výhodu, že volil ateliér znající místní poměry, který se podmínkami úředníků rozhodně zaskočit nenechal, naopak dopředu počítal s tím, že u stavby bude žádána sedlová střecha.
Architekti dokonce zašli ještě dál a právě střechu navrhli tak, aby její tvar maximálně využili. Hned na první pohled upoutá její protažení a využití přesahu jako přístřešku pro automobil. Na druhé straně domu je to pak opět právě střecha, kdo „navazuje kontakt“ s již existující stavbou v těsném sousedství.
Nejdůležitější ovšem je, jak architekti využili tvar střechy v interiéru. Rozlehlý prostor nenarušovaný sloupy přímo volal po tom, aby mohl hostit hlavní společenskou zónu spojující tradičně kuchyň, jídelnu a velký obývací pokoj.
Aby architekti vyšli vstříc i poslednímu požadavku klienta, jímž bylo zachování kontaktu s rodiči, přichází se k novému domu společnou branou vedoucí na pozemek. Do původního domu se pak vchází po schodišti za novou stavbou.