Článek
Do firmy to máte jen pár kroků. Stačí seběhnout po schodech dolů.
Ano. Má to svoje výhody i nevýhody. Klady převládají. Denně ušetřím spoustu času, který jsem dříve ztratila někde cestou. Často v autě při dopravní zácpě.
Jak jste si svůj domov představovala?
V průběhu šestiletého čekání na stavební povolení prošly mé představy bouřlivým vývojem. Od interiéru plného výrazných barev jsem postupně dospěla až k harmonickému prostředí, které tvoří převážně nenápadné a uklidňující jemné barevné tóny.
Celý proces završilo setkání s designérkou Markétou Fleischnerovou, která mi pomohla ujasnit si, v jakém prostředí chci opravdu žít, v čem se budu já osobně cítit dobře. Vždycky jsem inklinovala k minimalismu, ale moje první záměry mě vedly například k ostře zelené pohovce.
Co bylo tím impulzem, který posunul představy o bytu vyzařujícím divoký temperament k potřebě zenového interiéru?
Měnila jsem se já jako žena a vyvíjel se i můj život. Vždy jsem si ale představovala příjemný domov, kde mi bude dobře. Jen jsem to neuměla přesně pojmenovat ani namalovat. S tím mi pomáhala designérka.
Vše začalo příjemným prostředím jednoho relaxačního centra, kam jsem přišla na masáž. Interiér byl dílem Markéty Fleischnerové. Stačilo požádat o kontakt.
Od počátku jste si tento byt budovala pro sebe?
To ne a je to škoda, protože by byl dispozičně určitě řešený trochu jinak. V té době jsem žila s partnerem v Kutné Hoře a tento dům jsem vnímala spíš jako investiční záměr a přesné dispozice jsem neřešila.
Moje životní situace se však změnila a já jsem se rozhodla trvale přesídlit do Prahy. Když tato situace nastala, stavba už byla hotová.
Nechtěla jsem už do interiéru nijak dispozičně zasahovat. Po komunikaci s projektantem jsem ale přece jen byt trochu zvětšila o část chodby ve vstupním prostoru do bytu.
Získala jsem tak dostatečně prostorné a praktické zádveří, kde mám velké zrcadlo, šatní věšák a menší odkládací úložné prostory. V navazující úzké chodbě pak botník a knihovnu. Od počátku jsem ale věděla, že chci světlý byt a velkou kuchyň, protože ráda vařím i peču.
Trvala jsem také na koupelně s oknem a pohodlné sedací soupravě. Než jsme se ale s designérkou k dnešní podobě interiéru propracovaly, vyjádřila jsem se k mnoha obrázkům, jejichž prostřednictvím Markéta Fleischnerová pečlivě zkoumala mé potřeby.
Vaše sedací souprava má vskutku originální tvar. Předpokládám, že je zhotovena na zakázku?
Ano. Strašně ráda v ní odpočívám. Záleží jen na tom, zda se chci dívat na televizi, kterou mohu naklápět podle potřeby, nebo si číst a podobně. Podle toho si vybírám místo, kam se schoulím.
V původním návrhu, který nezpracovávala designérka Markéta, byla sedací souprava umístěna v okně s vysvětlením, že to zde jinak nejde. Pohovka vůbec neumožňovala výhled ven. S tím ale Markéta nesouhlasila a navrhla sedací soupravu organických tvarů k povalování, která mě okamžitě nadchla.
Je jedinečná tvarem, způsobem využití, skvěle padne do poměrně úzkého prostoru, a ještě mohu v případě potřeby sledovat i dění venku.
Ráda se tu jen tak posadím a kochám se. Moc se mi to tady všechno líbí, užívám si příjemnou atmosféru celku, ale i každé místo jednotlivě. Jsem nadšená z kuchyně, ale i z balkónu, kde popíjím kávu a často pozoruji červánky.
Vnímáte tento byt jako dočasné řešení?
To ne! Dosud jsem vždy bydlela v podnájmu, ale toto je můj první vlastní domov. Tento byt nevnímám jako startovací byt, je tu dost místa také pro založení rodiny.
Větší ložnice by se výhledově mohla proměnit v dětský pokoj a menší pokoj, který dnes slouží hostům a také jako šatna, bych upravila jako ložnici.
Nesmírně oceňuji technickou místnost, kde mám pračku se sušičkou a dostatek úložných prostor, a nemohu si vynachválit soukromé wellness vybavené vířivkou, sprchovým koutem, lehátky a saunou. Je to pro mě skutečná relaxace v pravém slova smyslu.