Jeho pozemek je ve výšce 967 metrů nad mořem, v prostředí, kde je po celý rok horké a suché klima. Leží v poměrně strmém kopci, na jehož vršku začíná a táhne se až k patě, kde je říčka.

Takto vypadá dům ve své zavřené podobě.

Takto vypadá dům ve své zavřené podobě.

FOTO: David Uribe

Přáním zadavatele bylo mít dům se třemi ložnicemi, pracovnou, dalším běžným vybavením a samozřejmě - vzhledem k podmínkám - pěkným bazénem a terasou. K tomu všemu si také přál, aby bylo možné dům celý zavřít, když jej zrovna nikdo nevyužívá.

zelené a modré dlaždice bazénu harmonizují s modří oblohy a zelení okolních lesů.

Zelené a modré dlaždice bazénu harmonizují s modří oblohy a zelení okolních lesů.

FOTO: David Uribe

Architekti tedy přišli s návrhem, který dům organizuje jako řadu za sebou jdoucích místností oddělených stěnami. Pokoje mají na jedné straně otevřený výhled na hory a na straně druhé se jejich obyvatelům nabízí pohled do ohraničeného prostoru vlastních nádvoří a zahrad.

Dům je orientován severojižním směrem, aby se do jeho betonových zdí co nejméně opíralo slunce.

Dům je orientován severojižním směrem, aby se do jeho betonových zdí co nejméně opíralo slunce.

FOTO: David Uribe

Směrem k cestě, po níž se do domu přichází, se stavba ukazuje ve své uzavřené podobě, takže chrání soukromí svých obyvatel a zároveň příchozího tajuplně připravuje na to, co ho čeká, až vstoupí.

Jakmile pak návštěvník překročí práh, užasne. Původně soukromý uzavřený prostor se otevře, prosvětlí a nabídne výhledy do dalekého okolí.

Bazén má svou vlastní terasu určenou ke slunění.

Bazén má svou vlastní terasu určenou ke slunění.

FOTO: David Uribe

Hned po vstupu se člověk ocitne na chodníčku, který ho provede kolem vodní nádržky. Přijde na malé nádvoří s drobnou akácií, jež od sebe odděluje prostor jídelny s kuchyní (po pravé ruce) a prostor obývacího pokoje (po levé ruce).

Přes dvorek se prochází dál, k nádhernému velkému bazénu, který je olemován hned dvěma terasami. Jedna je jeho vlastní a jedna je pokračováním jídelny.

Každý stinný kout domu je doplněn zelení.

Každý stinný kout domu je doplněn zelení.

FOTO: David Uribe

Když se pak návštěvník vrátí do obýváku a pokračuje západním směrem, za něj, mine cestou po chodbě vstupy do tří ložnic poskládaných za sebou. Přes chodbu proti nim je nejprve pracovna a pak zahrada. Tato část slouží jako soukromá zóna domu.

Koupelna, prádelna a zázemí jsou naopak umístěny od vchodu vpravo, vedle kuchyně, neboť tento oddíl stavby funguje jako veřejný prostor.

Zadní zahrada ležící naproti vstupům do ložnic.

Zadní zahrada ležící naproti vstupům do ložnic.

FOTO: David Uribe

Takto vypadá hlavní ložnice v tzv. otevřeném modu, kdy výhled nezakrývají dřevěné panely.

Takto vypadá hlavní ložnice v tzv. otevřeném modu, kdy výhled nezakrývají dřevěné panely.

FOTO: David Uribe

Zajímavým prvkem domu je ovšem provedení jeho fasád. Aby bylo možné jej celý otevřít a nechat větrat a zároveň jej však i celý uzavřít, použili architekti na celou délku stavby na straně bazénu roztahovatelné a otočné stínící dřevěné panely.

Jsou-li majitelé doma, je dům celý otevřen a nabízí nádherné výhledy na okolní zelené hory.

Jsou-li majitelé doma, je dům celý otevřen a nabízí nádherné výhledy na okolní zelené hory.

FOTO: David Uribe

Architekti zajímavým způsobem ohladili eventuální kontrast mezi teplým odstínem dřeva a standardní šedavou barvou betonu tím, že jej nechali tónovat do okrové. K tónování byl použit písek z oblasti Amalema. Veškeré dřevěné doplňky, včetně nábytku a podlah (například na terase), jsou z teakového dřeva vytěženého z obnovovaných porostů. Pro dlažbu na zemi je pak použit pískovec.

Příchozího vítá dům klamavě nehostinnou fasádou. Pohled po vstupu do domu nemůže být ve větším kontrastu.

Příchozího vítá dům klamavě nehostinnou fasádou. Pohled po vstupu do domu nemůže být ve větším kontrastu.

FOTO: David Uribe

Po vstupu do domu se člověk ocitne na dřevěném chodníčku, který ho provede kolem vodní nádržky.

Po vstupu do domu se člověk ocitne na dřevěném chodníčku, který ho provede kolem vodní nádržky.

FOTO: David Uribe

Dům má tvar blížící se protáhlému hranolu, který je orientován severojižním směrem. Ten nebyl vybrán náhodně. Architekti tak snížili množství přijímaného tepla, které by jinak zbytečně přehřívalo betonové zdi domu. Díky otevření prakticky celého interiéru není třeba mnoha mechanických ventilátorů pro jeho provětrání.

Na pravo od centrálního nádvoří je kuchyně s jídelnou. Vpravo od nich je koupelna s prádelnou a technické zázemí domu.

Napravo od centrálního nádvoří je kuchyně s jídelnou. Vpravo od nich je koupelna s prádelnou a technické zázemí domu.

FOTO: David Uribe

Rovná střecha je tvořena ventilovanou deskou s vaflovou strukturou, přičemž vršek je vysypán bílými kamínky.

Dům recykluje vodu pro zavlažování své zeleně a voda v bazénu je ohřívána pomocí solárního systému.

Plán domu: 1) Vstupní dvorek, 2) obývák, 3) centrální nádvoří, 4) jídelna, 5) kuchyně, 6) kuchyňské zázemí, 7) prádelna, 8) technické zázemí, 9) bazén, 10) terasa, 11) + 12) ložnice, 13) hlavní ložnice, 14) zahrada, 15) pracovna

Plán domu: 1) Vstupní dvorek, 2) obývák, 3) centrální nádvoří, 4) jídelna, 5) kuchyně, 6) kuchyňské zázemí, 7) prádelna, 8) zázemí domu, 9) bazén, 10) terasa, 11) + 12) ložnice, 13) hlavní ložnice, 14) zahrada, 15) pracovna

Nákres: Arquitectura en Estudio + Natalia Heredia