Město, v jehož blízkosti se nacházejí kamenolomy, má předlouhou tradici spjatou s průmyslovým zpracováním kamene. Používané výrobní technologie jsou ovšem krajně neefektivní a skutečně využita je méně než polovina z natěženého materiálu. Město se proto denně potýká s tisícem tun kamenných odštěpků, kterých se továrny zbavují jako odpadu.

Jižní strana domu s vjezdem do garáže. Kamenné odštěpky byly použity nejen na veškeré zdi, ale také je z nich vyskládána mozaika na zemi garáže.

Jižní strana domu s vjezdem do garáže. Kamenné odštěpky byly použity nejen na veškeré zdi, ale také je z nich vyskládána mozaika na zemi garáže.

FOTO: AKAA/Omid Khodapanahi

Architekt Ramin Mehdizadeh si všiml, že tyto odštěpky mají stejnou tloušťku a dvě protilehlé strany hladké. Této vlastnosti se rozhodl využít a navrhl takový dům, jehož fasádu pokryl právě vrstvami těchto odštěpků. Vznikl tím zajímavý vzorek, který je pravidelný a přitom působí organicky. Prvkem, jenž na druhé straně zabraňuje vnímat dům pouze jako kus kamene, je doplnění fasády dřevěnými, tradičně vyráběnými zástěnami, které lze po libosti shrnovat a roztahovat.

Nejenom nepiporitalné finanční úspory, ale i nevšední vzhled domu přiměl místní obyvatele změnit názor ohledně možné recyklace dosud nevyužívaného odpadu z místních kamenozpracujících továren.

Nejenom nepopiratelné finanční úspory, ale i nevšední vzhled domu přiměl místní obyvatele změnit názor ohledně možné recyklace dosud nevyužívaného odpadu z místních kamenozpracujících továren.

FOTO: AKAA/Omid Khodapanahi

Zástěny velice zajímavým způsobem doplňují vzhled budovy. K všudypřítomnému kameni přibylo dřevo, jehož laťky jsou navíc, na rozdíl od odštěpků vyrovnaných do vodorovných řad, orientovány vertikálně.

Zástěny velice zajímavým způsobem doplňují vzhled budovy. K všudypřítomnému kameni přibylo dřevo, jehož laťky jsou navíc, na rozdíl od odštěpků vyrovnaných do vodorovných řad, orientovány vertikálně.

FOTO: AKAA/Omid Khodapanahi

Kamenné odštěpky architekt využil nejen na fasádách a na střeše stavby, ale i na obvodové zdi kolem dvorku, na zemi garáže a na četných místech v interiéru budovy. S kamenem pak má stavba společný ještě jeden rys, a tím je její celkový tvar. Když se totiž člověk zadívá na stěny v kamenolomu a fasádu domu, nemůže si nevšimnout nápadné podobnosti. Zdi objektu vypadají právě jako stěny, z nichž byly odtěženy velké bloky kamene.

Velké bloky vystupující z fasády domu jsou odkazem ke stěnám v kamenolomu. Podobné útvary na nich prozrazují, odkud byly odtěženy kvádry kamene.

Velké bloky vystupující z fasády domu jsou odkazem ke stěnám v kamenolomu. Podobné útvary na nich prozrazují, odkud byly odtěženy kvádry kamene.

FOTO: AKAA/Omid Khodapanahi

Dům stojí v blízkosti centra města. V jeho přízemí jsou prostory pro obchody, zatímco ve čtyřech dalších patrech je osm bytů. Každý z nich má velký obývací pokoj více či méně propojený s kuchyní, tři ložnice a terasu. Větší byty, umístěné v jižní části stavby, mají ještě o jednu místnost navíc.

Jedním z hlavních cílů autora projektu bylo pomocí názorného příkladu přesvědčit místní konzervativně smýšlející obyvatelstvo, že odpad z továren lze bez problému využívat místo toho, aby se jím znečišťovalo okolí města. Četná architektonická ocenění, která za svůj projekt sbírá, mu jednoznačně dávají za pravdu. A pomalu i místní.

Kamenné odštěpky nemají ideálně jednotný tvar, ale všechny mají hladký spodek i vršek a všechny mají stejnou výšku. To architektovi bohatě postačilo k vytvoření pestrého a přitom pravidelného vzoru.

Kamenné odštěpky nemají ideálně jednotný tvar, ale všechny mají hladký spodek i vršek a všechny mají stejnou výšku. To architektovi bohatě postačilo k vytvoření pestrého a přitom pravidelného vzoru.

FOTO: AKAA/Omid Khodapanahi

Technické informace
Zastavěná plocha: 420 m²
Suterén: 260 m²
Přízemí: 260 m²
Mezanin: 150 m²
První až čtvrté podlaží (každé): 277,5 m²
Celková plocha:1590 m²
Celková plocha vytvořená recyklovanými kameny:1800 m²

Jak architekt poznamenává, zpočátku v Mahallatu silně pochybovali o možném úspěchu stavby, neboť pod pojmem „recyklovaný materiál“ viděli pouze druhořadý, a tudíž nekvalitní kámen. Když ale viděli hotovou stavbu, lokální stavitelé změnili názor a začali se o možnosti využití kamenných odštěpků intezívně zajímat.

Nákres stavby

Nákres stavby

FOTO: Ramin Mehdizadeh (3x)

Je nepochybné, že to, co místní nejrazantněji přesvědčilo, byly finanční úspory. Podle výpočtů architekta činily stavební náklady 280 dolarů, tedy zhruba 5 560 korun na metr čtvereční. To, v porovnání s jinými stavbami v okolí odpovídajících rozměrů a charakteru, a ovšem využívajících nerecyklovaný kámen, znamená úsporu zhruba 64 dolarů na metru čtverečním, tedy 1270 korun. Jinými slovy, kdyby se architekt rozhodl použít nerecyklovaný kámen, byly by celkové náklady podle jeho odhadů o 23 procent vyšší.

Plány obytných pater. V centrální části je schodiště a výtah, byty jsou od nich na sever a na jih.

Plány obytných pater. V centrální části je schodiště a výtah, byty jsou od nich na sever a na jih.

Přízemí budovy

Přízemí budovy