Místo pro vilu si papírník vybral na okraji vltavského údolí, ve kterém byl umístěn areál papírny. Vypracování projektu svěřil úspěšným vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi.

Vila vznikla ve stylu Heimatstilu

Celková podoba vily je ovlivněná Heimatstilem, který vyznával regionální prvky a útulný „styl domoviny“. K jeho typickým znakům patřil i sokl ze žulového lomového kamene, okenice na návětrných stranách a vysoká střecha, jejíž přesah odůvodňovali architekti drsným podnebím.

Zahrada v okolí vily byla pečlově upravena.

Zahrada v okolí vily byla pečlivě upravena.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Hlavní stranu vily členily střídající se pruhy dvou okrových odstínů, dekorované prostou nástěnnou sgrafitovou technikou. Ta jasně navazovala na místní stavební tradici. Architekti se stylově inspirovali i Biedermeierem, který byl důležitým inspiračním stylem rakouského Heimatstilu.

Ve vile nechyběla kůže z medvěda v roli koberce.

Ve vile nechyběla kůže z medvěda v roli koberce.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Na vilu navazoval i přízemní domek vrátného nebo domovníka. Zvláštním technickým prvkem byly rezervoáry pitné a užitkové vody umístěné v suterénu tohoto domku, do kterých se čerpala voda z vodovodu v údolí.

Tradicionalistický postoj stavebníka se odráží ve vnitřním zařízení vily, pro které se použil jen starý, podle slov architektů „velmi dobrý nábytek, který byl k dispozici“.

Vnitřnímu zařízení vily věvodily starší nábytkové kusy z kvalitního dřeva.

Vnitřnímu zařízení vily vévodily starší nábytkové kusy z kvalitního dřeva.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Na jižní straně vily nechyběla okrasná zahrada s fontánou a růžovou zahradou chráněnou terasami, na východě přecházel stupňovitě se svažující terén do volné krajiny.

Zásadní zlom v životě Spirových přišel v roce 1938, kdy celá rodina odchází z Československa. Po obsazení Sudet byl závod společně s vilou zabaven jako židovský majetek.