Mezi celistvou blokovou zástavbou vznikající po obvodu rušeného vnějšího pásu městských hradeb vyrostla v letech 1859-1860 také jedna nevšední vila.

O vybudování této stavby se zasloužil Anton Eggert, budějovický měšťan, obchodník, podnikatel a majitel realit. Díky němu vznikl v porevolučních Budějovicích poprvé architektonický typ vily.

Do vily je možné vejít přes nízkou terasu.

Do vily je možné vejít přes nízkou terasu.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Eggert byl šéfem grafitových dolů v šumavské Mokré. Doly založil jeho otec. Do Českých Budějovic se Anton Eggert natrvalo přistěhoval v roce 1857 a začal připravovat stavbu rodinného sídla.

Majitel si nechal vytvořit několik různých návrhů

Mezi plány byly i nerealizované návrhy místního inženýra Carla Schmidta, stavitele Eckhardta a pražského architekta Ignáce Ullmanna, který už chtěl Eggertův dům pojmout jako italizující novorenesanční vilu.

Interiér dekorují historizující prvky.

Interiér dekorují historizující prvky.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Všechny projekty vily sice rozšiřují okruh možných autorů, ale svým stylem se od realizované stavby natolik liší, že spíš podporují, než vyvracejí přetrvávající názor, že Eggertovo sídlo nakonec navrhnul místní stavitel Josef Sandner.

Vila je prostornou a robustní stavbou.

Vila je prostornou a robustní stavbou.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihočeského kraje

Autor dosud nejzásadnější studie o Josefu Sandnerovi, historik umění Vladimír Denkstein, ještě neznal ani všechny archivní dokumenty, ani uvedené neuskutečněné plány.

O Sandnerově autorství Eggertovy vily nebyl úplně přesvědčen. Upozorňoval ale na místní a rodinnou tradici. O Sandnerovi se mluvilo jako o pravém autorovi Eggertova sídla.